Marie Buňatová Livres

Hlavním tématem publikace jsou dějiny obchodu v předbělohorské Praze (1526–1618), zejména během vlády císaře Rudolfa II. (1576–1611), kdy se Praha stala jednou z největších středoevropských metropolí. Čtenáři se po šedesáti letech dočkají moderního zpracování, které přináší nové poznatky o obchodu v tomto období. Kniha je psaná svižným stylem, určená širokému publiku, a zároveň splňuje kritéria vědecké publikace. První dvě kapitoly se zaměřují na právní prostředí, organizaci obchodu a významné křesťanské a židovské kupce v raně novověké Praze, včetně obchodních privilegií a cechovní organizace. Následující kapitola se věnuje dálkovému obchodu v 16. století a zahraničním kontaktům Prahy s hlavními tržními centry tehdejší Evropy, jako byly Lipsko, Norimberk či Benátky. Tři další kapitoly se soustředí na zahraniční obchod mezi Prahou, Slezskem a Polskem, přičemž přinášejí nový pohled na obchodní vztahy mezi polsko-litevským státem a českými zeměmi a roli pražských kupců. Závěrečná kapitola shrnuje širokou škálu dobových reálií, jako jsou obchodní praxe, uzavírání obchodů, úvěrové funkce, organizace obchodních společností, cestování a otázky vyhodnocování obchodních rizik.

Die Studie bietet eine umfassende Bewertung der historischen Entwicklung der Prager jüdischen Gemeinde vor der Schlacht am Weißen Berg (1490-1620) und präsentiert neue Erkenntnisse zur frühneuzeitlichen jüdischen Gesellschaft in Prag, basierend auf bisher unveröffentlichtem Archivmaterial. Der Fokus liegt auf der Handels- und Wirtschaftstätigkeit der Prager Juden im 16. und frühen 17. Jahrhundert. Die Autorin analysiert den Geld- und Warenhandel der jüdischen Händler und vergleicht die geltenden Rechtsnormen mit der tatsächlichen Geschäftspraxis. Dies führt zu neuen Einsichten in die alltäglichen Geschäftspraktiken frühneuzeitlicher Händler und konkretisiert die Schuldner-Gläubiger-Beziehungen zwischen jüdischen und christlichen Unternehmern, wobei auch Belege für deren Kooperation präsentiert werden. Die Kapitel zur jüdischen Mobilität belegen das geschäftliche Übergewicht der Prager jüdischen Händler im Fernhandel mit Schlesien und Polen sowie deren grenzüberschreitende Aktivitäten. Die Studie widerlegt Mythen über die einseitige Rolle jüdischer Händler als Wucherer und Geldverleiher und bietet den Lesern ein differenzierteres und glaubwürdigeres Bild der Schuldner-Gläubiger-Beziehungen sowie des jüdischen Geschäfts in der böhmischen und europäischen frühneuzeitlichen Gesellschaft.

Kniha představuje nové, moderní zpracování tématu obchodních kontaktů mezi Prahou a Itálií na prahu raného novověku. Ekonomika a obchod tu nejsou prezentovány pouze jako svět čísel a cen zboží, ale především jako svět lidí, kteří neúnavně překonávali velké vzdálenosti i další překážky, aby byli v kontaktu se svými zahraničními partnery a pro své zákazníky zajistili tolik žádané koření, hedvábí a další luxusní zboží. Vzájemný obchod mezi Prahou a Itálií (1500–1618) je představen v širších souvislostech, z nichž jasně vyplývá, že Praha a české země byly v té době integrální součástí (středo)evropského trhu. Publikace zachycuje nejen smělé cesty pražských křesťanských a židovských kupců do slunné Itálie, ale současně také italské podnikatele, kteří naopak během 16. století pronikali za novými příležitostmi do Záalpí. Kniha sleduje životní příběhy těchto nejvýznamnějších italských přistěhovalců rudolfinského období a současně vypráví osudy italských židovských velkoobchodníků a bankéřů včetně prvního nobilitovaného Žida Jakuba Basseviho z Treuenberku a jeho širší rodiny. V řadě případů se jedná o nové informace, vycházející z výzkumů italských, rakouských, německých i českých archivů.