Alena Křížková Livres

Publikace sleduje vývoj realizace a výstavby vilové čtvrti osada Baba v Praze 6, která je významná pro svou moderní funkcionalistickou architekturu. Dokumentuje přípravy, zahraniční vliv na výstavbu i urbanistický kontext. Detailně je popsáno celkem 33 domů (z toho jeden nerealizovaný projekt), nechybí fotografie či plánky. Kniha přináší také celou řadu nových a dosud nepublikovaných archivních materiálů, dva rozhlasové projevy týkající se výstavby a krátké informace o architektech, kteří domy projektovali. V závěru jmenný rejstřík a výběr z bibliografie.

Zmapování vilové oblasti Bubenče - od území mezi dnešní křižovatkou na Špejcharu (respektive vil při Badeniho ulici) až po železnici severní dráhy při severním okraji Bubenče. Historie, architektura i osudy stavebníků a obyvatel jednotlivých domů.

Publikace se zabývá tématem, jehož systematické pokrytí je nutné nejen pro budování odborného diskursu genderových studií u nás, ale také pro úplnější poznání transformačních procesů v České republice po roce 1989. Svým rozsahem a tématem je tato publikace důležitým zdrojem především pro vysokoškolské studující a vyučující v kursech genderových studií, médií, sociálních hnutí a politicko-ekonomické tranzice. Při vzrůstajícím zájmu médií o otázky rovných příležitostí v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie bude zajímat i mediální pracovníky a pracovnice a vzdělanou veřejnost.

Nová publikace od nakladatelství FOIBOS BOOKS se zaměřuje na pražskou čtvrť Barrandov, která vznikla díky kvalitnímu zastavovacímu plánu Maxe Urbana a podnikatelskému úsilí sourozenců Havlových. Barrandov se stal unikátním fenoménem, obohaceným o filmové ateliéry, které přitáhly herce, produkční a technické zaměstnance, čímž dodaly čtvrti lesk a styl. Kniha čtenáře provází historií Barrandova a jeho filmové tvorby, přičemž se opírá o znalosti Pavla Jirase. Zmiňuje slavné barrandovské vily, studia a ateliéry, vyhlídkovou restauraci Terasy, Trilobit bar a kolonie Pod Habrovou. Dále se zaměřuje na bytové domy pro filmové zaměstnance a sídliště Nový Barrandov, včetně výtvarných děl Vladimíra Preclíka, Michala Gabriela a Karla Nepraše, které reprezentují to nejlepší z českého umění konce osmdesátých let. Kniha završuje popis moderní stavby Rezidence Sky Barrandov z roku 2018, na jejímž vzniku se podílela architektka Eva Jiřičná. Edice zahrnuje příspěvky osmi autorů, včetně renomovaných odborníků jako profesor Vladimír Šlapeta a architekt Zdeněk Lukeš, a doplňuje ji unikátní historická a současná fotografická dokumentace od Jiřího Podrazila.

Kniha se zabývá současným uspořádáním partnerství a rodiny a vysvětluje jejich proměny a různorodost. Zároveň přináší analýzu proměn toho, jak lidé kombinují pracovní a soukromý život a jaká nerovně rozložená rizika z toho vyplývají. Tyto proměny nahlížejí autorky perspektivou životních drah. Postupují od teoretického a metodologického ukotvení výzkumu životních drah, pokračují analýzou mezigeneračních a meziskupinových rozdílů ve vybraných doménách životních drah až k hloubkovým analýzám životních trajektorií a zkušeností vybraných skupin.

Cílem publikace je začlenit problematiku vztahů mezi muži a ženami do teorie a praxe řízení organizací. Management genderových vztahů je v tomto kontextu definován jako disciplína, která je strategicky orientována na utváření a řízení organizací v souladu s principy rovnosti obou pohlaví. Vymezuje pojem genderově integrované organizace, metodiku jejího formování a vliv širšího kulturního prostředí na genderové vztahy, včetně možností uplatnění žen v managementu. Kniha je doplněna řadou příkladů a cvičení umožňujících praktický trénink dovedností, které souvisí s managementem genderových vztahů. Kniha je určena studentům ekonomických škol, personálním pracovníkům a všem těm, kteří se zajímají o otázky genderové rovnosti.

Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů v České republice je jedním z nejvyšších v Evropské unii a dlouhodobě se pohybuje kolem 22 %. Tato publikace ukazuje, jak je problém nerovností v odměňování žen a mužů vnímán českou veřejností, stejně jako jednotlivými expertními skupinami, které se tomuto problému věnují a mají jeho řešení ve své gesci. Neopomíjí ani rovinu osobních zkušeností lidí v konkrétních prostředích pracovního trhu. Jako první v českém kontextu monografie mapuje také hlediska jednotlivých aktérek a aktérů týkající se vyjednávání o mzdách, kontroly a možného řešení nerovného odměňování. Kromě zaměstnaných a zaměstnávajících zahrnuje i perspektivu státu a jeho zákonodárných a kontrolních složek, jako jsou např. Státní úřad inspekce práce, Úřad práce, odborové organizace a svazy, zaměstnavatelské organizace a Kancelář veřejné ochránkyně práv. Dosažení cíle rovného odměňování žen a mužů předpokládá koordinovanou akci všech těchto subjektů. Kniha proto přináší také doporučení pro řešení problému genderových rozdílů v odměňování na úrovni státu i ve zkoumaných prostředích veřejné správy, školství a soukromých podniků.

Živitelství představuje historicky a sociálně proměnlivý jev, který může nabývat podoby výhradního či převážně mužského anebo ženského živitelství či spoluživitelství. Kniha se zaměřuje na praxi živitelství (ale i pečovatelství) a její vymezení z perspektivy rodičů. Autorky publikace zajímá reflexe vztahu mezi živitelstvíma péčí a vnímání důsledků určitého uspořádání rodičovských rolí pro seberealizaci a možnosti uplatnění rodičů v rodině i mimo ni. Věnují proto pozornost objasnění vzniku, reprodukce a legitimizace sociálních a genderových nerovností v rodinách s různými modely živitelství a pečovatelství. Analyzují rovněž způsob, jakým se různé modely živitelství promítají a jak zpětně ovlivňují významy přikládané placené a neplacené práci, životním šancím a možnostem uplatnění, volnému času či životní spokojenosti apod. Cílem jejich analýzy je přispět k objasnění konstrukce genderu a genderových vztahů v rodinách s dětmi předškolního či školního věku z perspektivy „dělání“ i „rozvolňování“ genderu. Text knihy vychází z analýzy kvalitativního sociologického výzkumu, do nějž byly zahrnuty jak rodiny, kde jeden z rodičů vydělával výrazně více než ten druhý, tak rodiny s relativně vyrovnanými příjmy rodičů. Výzkum se týkal také rodin praktikujících střídavou péči, neboť sdílení živitelských i jiných povinností v tomto typu rodinného uspořádání se u nás doposud nevěnovala výzkumná pozornost.

Živitelství představuje historicky a sociálně proměnlivý jev, který může nabývat podoby výhradního či převážně mužského anebo ženského živitelství či spoluživitelství. Kniha se zaměřuje na praxi živitelství (ale i pečovatelství) a její vymezení z perspektivy rodičů. Autorky publikace zajímá reflexe vztahu mezi živitelstvím a péčí a vnímání důsledků určitého uspořádání rodičovských rolí pro seberealizaci a možnosti uplatnění rodičů v rodině i mimo ni. Věnují proto pozornost objasnění vzniku, reprodukce a legitimizace sociálních a genderových nerovností v rodinách s různými modely živitelství a pečovatelství. Analyzují rovněž způsob, jakým se různé modely živitelství promítají a jak zpětně ovlivňují významy přikládané placené a neplacené práci, životním šancím a možnostem uplatnění, volnému času či životní spokojenosti apod. Cílem jejich analýzy je přispět k objasnění konstrukce genderu a genderových vztahů v rodinách s dětmi předškolního či školního věku z perspektivy „dělání“ i „rozvolňování“ genderu. Text knihy vychází z analýzy kvalitativního sociologického výzkumu, do nějž byly zahrnuty jak rodiny, kde jeden z rodičů vydělával výrazně více než ten druhý, tak rodiny s relativně vyrovnanými příjmy rodičů. Výzkum se týkal také rodin praktikujících střídavou péči, neboť sdílení živitelských i jiných povinností v tomto typu rodinného uspořádání se u nás doposud nevěnovala výzkumná pozornost.