José Pijoán Livres

Čtvrtý díl dějin umění je věnován významným památkám gotického umění ve Francii, Španělsku a Itálii. Charakterizuje gotické umění ve střední a severní Evropě, ve Velké Británii a ve východním Středomoří. Začleňuje Asii do evropské antické kulturní sféry a zaměřuje se na nejtypičtější znaky a ukázky parthského a sásánovského umění. Seznamuje s výtvarnými projevy islámského umění a památkami starověkého a klasického umění Indie. Stručná kapitola je věnována i přehledu památek a umění Dálného východu, Číny a Japonska. Kniha je bohatě ilustrována 405 barevnými reprodukcemi významných děl a památek a je vybavena rejstříkem.... celý text

Pijoanovy Dějiny umění se během 50 let rozrostly ze tří svazků na deset a řada autorů o významné katalánské, španělské i jiné zahraniční znalce. Přibyly také nové kapitoly, na něž se v desetisvazkovém vydání nedostalo: umění černé Afriky, Oceánie, blízkovýchodní umění Chetitů, Parthů a Sasánovců, dnes oblíbené umění keltské, umění iberské a z nové doby evropské poromantické (realistické a naturalistické) malířství a sochařství, ilustrační tvorba 19. století, umění období historismu a nových technologií - zejména v architektuře, a posléze španělské malířství konce 19. století. Všechna tato témata s prvotřídní obrazovou dokumentací najde čtenář v nově sestaveném dodatkovém 11. svazku.

Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. První svazek zavede čtenáře do samých počátků výtvarné tvorby v hlubinách pravěku, za kulturou starého Egypta a Íránu, za uměním sumerským, akkadským, babylonským a asyrským i za památkami předkolumbovské Ameriky.

Rozsiahle encyklopedické dielo významného katalánskeho znalca predstavuje poklady svetového umenia od výtvarných prejavov v praveku až po súčasnosť...

V poslední dekádě 19. věku až po dvacátá léta 20. století, které sleduje tento díl Dějin umění, docházelo v souvislosti s rozvojem průmyslové civilizace k revolučním proměnám v architektuře i ke složitému vývoji výtvarného umění. Zaznamenáváme četné zvraty ve výtvarném myšlení a senzibilitě, objevy v oblasti formy i nekonvenční reakce na společenskohistorické skutečnosti. Nejprvé scénu ovládli umělci prosazující principy symbolismu, kolem r. 1900 prožívá vzmach secese, ale už s novým stoletím se otevírá vlastní historie moderního umění. V rychlém sledu se střídají tendence a indiviuální hledání: fauvismus v čele s Matissem, kubismus zejména Picassův a Braqueův, ruská avantgarda, holandská skupina De Stij, italští futuriské, dadaismus, německý expresionismus... Naznačený rámec v knize překračuje studie o naivním umění a kapitola z dějin tzv. pařížské školy.

Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. Desátý díl Pijoanovy encyklopedie dovede panorama dějin umění od počátku 20. století po šedesátá léta. Seznámíme se se surrealismem i moderními směry druhé poloviny století: lyrickou abstrakcí v malířství, abstraktním expresionismem; samostatná kapitola je věnována i např. pop-artu. V moderním umění, stírajícím hranice mezi jednotlivými obory, má vedle sochařství své místo moderní architektura, procházející dynamickým vývojem, ale třeba i tzv. kinetické umění, op art a dokonce průmyslový design. Samostatně koncipované statě zpracovávají nejen současné proudy, ale i výrazné osobnosti západního umění z doby po 2. světové válce.

Druhý svazek Pijoanových Dějin umění je věnován antice. Jde o knihu tematicky ucelenou, a může tedy sloužit samostatně jako dobrá přehledná příručka dějin umění Řecka a Říma. Obsahuje: umění předhelénské, řecké archaické umění do perských válek a po per. válkách, řecké umění v době Periklově, řecké umění 4.st.,helénistické umění, etruské umění, římské umění v době svých počátků a za republiky, římské umění za Augusta a jeho nástupců, římské umění za Flaviovců a Antoninovců, římské umění provinční a vojenské, římské pozdní umění.

Osmý díl představuje 18. a 19. století, bohatě členěné období sahající od rokoka po poimpresionistické malířství. V Evropě umění vstoupilo do moderní doby, uvolnila se pouta nejrůznějších konvencí, rozšířily možnosti reagovat na soudobé proměny. V 18. stol. zaujal malíře každodenní svět lidí i věcí; klasicista David a romantikové Géricault a Delacroix ztvárnili velké události doby; Courbetův, Milletův a Daumierův realismus zobrazil obyčejného člověka a jeho prostředí. Rozvíjela se krajinářská malba, impresionismus; van Gogh odkryl výrazové možnosti barvy, Cézanne její kompoziční možnosti. Výklad o hlavních proudech výtvarného umění v Evropě doplňuje zajímavá stať o koloniální architektuře Latinské Ameriky. Značná pozornost je věnována francouzskému malířství 19. stol., samostatné studie F. Goyovi a E. Manetovi.

Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. Pátý svazek je vyhrazen počátkům a první fázi renesance, jednoho z nejvelkolepějších uměleckých hnutí v Evropě. Zrodila se v Itálii jako velký jednotný sloh, navázala na gotiku a vydala bohaté plody v architektuře, sochařství i malířství. S renesancí se otevírá v umění novověk; její rysy či vymoženosti si uchovaly platnost až do našeho století - ať už jde o nové pojetí prostoru a perspektivu, technologické objevy, vznik nových žánrů krajinomalby či portrétu nebo statut umělce jako individuálního tvůrce. V jednotlivých kapitolách se setkáte se jmény Cimabua, Giotta, Duccia, z mimoitalské oblasti Jana van Eycka, v dalších s velkými představiteli raně renesančního umění, jakými byli např. Donatello, Pasaccio, Fra Angelico, Botticelli… Řadu uzavírá mnohostranná, vrcholná renesanční osobnost Leonarda da Vinci.