Kristina Kaiserová Ordre des livres

Poslední rok druhé světové války v Říšské župě Sudety a Protektorátu Čechy a Morava (1944-1945) byl hektický. Přemístění zbrojních závodů a vysoká poptávka po pracovní síle vedly k nárůstu počtu válečných zajatců v táborech, a v sudetské župě vznikly pobočné koncentrační závody. Tato území se stala útočištěm pro vybombardované Němce a děti z ohrožených oblastí. Od léta 1944 se však cílem spojeneckých bombardérů staly i průmyslové a zbrojní závody, což vedlo k rostoucím civilním obětem. Na podzim 1944 dorazily do sudetské župy první kolony uprchlíků z Východu, což předznamenalo masivní uprchlickou vlnu na konci ledna 1945, označovanou jako „národní hosté“. S posunem fronty se obyvatelé stali svědky pochodů smrti a na východě župy se připravovala opatření k ústupu. Bombardovací útoky se zaměřily na dopravní uzly a v jarních měsících 1945 se aktivita hloubkových stíhačů stala běžnou součástí válečných dnů. Počátkem května vypuklo povstání v Přerově, zatímco americké jednotky osvobodily část západních Čech. Konec války v sudetské župě provázely nálety sovětského letectva, které skončily 9. května 1945, kdy Rudá armáda vstoupila do Prahy. Texty publikace jsou výsledkem kolokvia, které se konalo v říjnu 2021, a reflektují méně zpracovaná témata posledních dvanácti měsíců války.

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Ústav slovansko-gemánských studií vydal v nakladatelství Albis international další kolektivní monografii s názvem První světová válka a role Němců v českých zemích.

Sborník studií k česko-německo-slovenským církevním dějinám a reflexím v 19. a 20. století.

Celý název: Společenské, kulturní a ideové Transfery V historii příhraničního regionu severozápadních a severních Čech a jejich role pro jeho rozvoj a udržitelnost