Kristina Kaiserová Livres

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Podtitul: Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? Autor - Zdeněk R. Nešpor a kolektiv. Původní monografie o vývoji náboženství a religiozity jako sociálního jevu v českých zemích v průběhu "dlouhého" 19. století (vymezeného Francouzskou revolucí či u nás josefínskými reformami a první světovou válkou). Předmětem zájmu je jak dominantní římskokatolická zbožnost, tak "povolené alternativy" v podobě evangelictví a židovství, tak ovšem i další, marginální náboženské směry, které se začaly nově uplatňovat v českých zemích (od starokatolíků či pravoslaví až po spiritismus a - s náboženstvím srovnatelné - antiklerikální hnutí). Kniha vznikla v rámci projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací" , podpořeného Grantovou agenturou České republiky (reg.č. 404/08/0029). Autoři: Zdeněk R. Nešpor, Marie Crhová, Martin Gaži, Kristina Kaiserová, Marie Macková, Pavel Marek. Počet vyobrazení 88 (z toho barevných 10). Vydání první.

Obrazová monografie malíře Rudolfa Poppera (1873, Vídeň - 1967, Duchcov)činného v Sarajevu, Paříži, Lyonu, na Korsice v Terezíně a v Ústí nad Labem. Reprodukce dochovaných obrazů (především krajiny a portréty) z fondu uloženého v Archivu města Ústí nad Labem.

Poslední rok druhé světové války probíhal na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945 v hektickém tempu. Kvůli přemístění stovek zbrojních závodů a vysoké poptávce po pracovní síle vzrostl počet válečných zajatců v zajateckých táborech, především v sudetské župě vznikla řada pobočných koncentračních závodů, a zároveň byla tato území čím dál důležitějším útočištěm pro vybombardované říšské Němce, resp. pro děti z letecky ohrožených oblastí. Od léta 1944 se však cílem náletů spojeneckých bombardérů staly i průmyslové a zbrojní závody na našem území a spolu s tím rostl počet obětí z řad civilního obyvatelstva. Na podzim 1944 dorazily do sudetské župy první kolony uprchlíků z Východu, předvoj mohutné uprchlické vlny, která na konci ledna 1945 zaplavila župu, a v protektorátu byla spojena s eufemistickým označením „národní hosté“. S rychlým posunem frontové linie se obyvatelé stali svědky pochodů smrti a s koncem zimy se na východě župy začala připravovat opatření k ústupu ve stylu spálené země. Bombardovací útoky Spojenců se soustředily zejména na dopravní uzly a spolu s tím zesílila aktivita hloubkových stíhačů, kteří se na jaře 1945 stali neodmyslitelnou součástí válečných dnů. Snaha nacistů udržet protektorát v klidu padla počátkem května, když vypuklo povstání v Přerově; tehdy již americké jednotky osvobodily část západních Čech a očekávaly svolení k dalšímu postupu. Konec války v sudetské župě provázely nálety sovětského letectva, které své akce ukončilo až 9. května 1945. V ten den vstoupily do Prahy, kde od 5. května probíhalo povstání zachráněné Vlasovci, první jednotky Rudé armády. Texty této publikace jsou výstupem z kolokvia, které se konalo 21.–22. října 2021 v prostorách Muzea města v Ústí nad Labem. Kolokvium organizovaly Ústav slovansko-germánských studií a Katedra historie FF UJEP Ústí nad Labem ve spolupráci s Archivem a Muzeem města Ústí nad Labem, Společností pro dějiny Němců v Čechách a Collegiem Bohemicem. Mnohé z událostí pojících se s posledními dvanácti měsíci druhé světové války na našem území samozřejmě byly před kolokviem již probádané, ukázalo se však, že lze nalézt další, méně či dosud zcela nezpracovaná témata…

Kolektivní monografie z konference konané v Ústí nad Labem

Sborník příspěvků z konference konané v dnech 20.-21. dubna 2006 ve Velkém Březně. Příspěvky ve sborníku jsou rozčleněny do tří okruhů. První se týká historie pivovaru Velké Březno a osudů Victora Cibicha. Další část je exkurzem do historie pivovarnictví. A třetí část nahlíží na tzv: "pivní každodennost".

Sborník příspěvků z konference pořádané ve dnech 16. - 18. června 2004 v Ústí nad Labem. Texty doplňují výstavní projekt v Muzeu města Ústí nad Labem zaměřený na ústecký historický přínos ke vzniku klasického typu zahradního trpaslíka v 19. století a na přítomnost trpaslíka v každodenní kultuře 20. století.