Eliška Hornátová Livres

Druhá a třetí část první knihy Asijské ságy, která se odehrává v Japonsku 17. století. Clavell se opírá o skutečnou historii anglického mořeplavce. Velmi obsáhlý román Jamese Clavella popisuje Japonsko očima cizince – lodivoda Blackthorna, který ztroskotá u japonských břehů. Celý příběh je jazykově velmi bohatý a popisuje Blackthornův niterný přerod a pochopení japonské mentality. Pod okolními vlivy se začíná měnit jeho postoj k věcem jako je smrt, láska a sex. Díky tomu, že mu je propůjčen vysoký titul (hatamoto), se domnívá, že se mu někdy podaří vrátit se do rodné země zpět k rodině. Jeho plány už ale jednou ztroskotaly… Jeho snahy o návrat však ničí politické a mocenské pozadí, kterého se stal součástí. Z anglického originálu Shōgun (Atheneum, New York, 1975) přeložili Eliška Hornátová (kapitoly 30 - 39) a Štěpán Jindra. 1. vydání.

Dans les années 1600, John Blackthorne, un navigateur anglais qui a rêvé d'accomplir le tour du monde, aborde aux côtes du Japon. Et pour lui l'aventure commence dans ce pays inconnu, mystérieux, en proie à de sauvages divisions féodales tandis que s'accomplit l'irrésistible ascension de Toranaga - qui deviendra Shôgun, c'est-à-dire le dictateur, le maître du Japon. D'une foule de personnages infiniment vivants et divers - pères jésuites, guerriers, prostituées - se détache la figure de la très belle Mariko, épouse d'un samouraï et qui s'éprend de Blackthorne. Ils vivront ensemble un amour enveloppé de guet-apens, d’intrigues cruelles et d’assassinats.

Výběr z kanadské prózy o nových usedlících. Moodieová S. - Život v buši, Haliburton T. CH. - Hodinář, Traillová C.P. - V kanadském zálesí

In a novel of extraordinary richness the whole sweep of British civilisation unfolds through the story of one place, Salisbury, from beyond recorded time to the present day. The landscape - as old as time itself - shapes the destinies of the five families

Withdrawn, uneducated and unloved, Frederick collects butterflies and takes photographs. He is obsessed with a beautiful stranger, the art student Miranda. When he wins the pools he buys a remote Sussex house and calmly abducts Miranda, believing she will

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy. Právem se Emilie zmocní pocit, jako by se na ni neštěstí hrnulo ze všech stran, a pod tlakem otřesů, kterým je vystavena na Udolfu, dostoupí její nervozita vrcholu: „To, co nyní prožívala, připadalo jí jako nějaký zlý sen či hrůzostrašný příběh, v jakých si někdy libovala nespoutaná fantazie básníků: přemýšlela-li o tom, co se už stalo, probouzelo to v ní samou lítost, snažila-li se předvídat, co bude, jímala ji hrůza.“

První román angloirské spisovatelky, vytěžený ze světa londýnské umělecké bohémy. Hrdinou je londýnský intelektuál a bohém, flink s dobrým srdcem a zdravým lidským jádrem. Jeho život je nepřetržitým řetězem divokých dobrodružství a fraškovitých situací. V jejich průběhu zápasí hrdina se světem i sám se sebou o své místo v životě i ve společnosti a vyprošťuje se „zpod sítě“ klamných iluzí a lákavých nástrah. Autorka zde spojuje v jednolitý literární útvar humor s opravdovostí, fantastičnost s reálností.

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy. Bledá úzkostí a hrůzou čekala, až Barnardine upraví pochodeň, a jak opět sklouzla pohledem na vykopaný hrob, nedalo jí, aby se nezeptala, pro koho je připravený. Klíčník zdvihl zrak od světla a zahleděl se jí beze slova do tváře. Emílie tiše opakovala svou otázku. Ale Bernardine jen zatřepal pochodní a znovu vykročil.