Komplexní literárněhistorická monografie o interpretačnězřejmě nejsložitější osobnosti české poezie dvacátého století sleduje v deseti rozsáhlých, vnitřně bohatě členěných kapitolách všechny básníkovy zásadní životní a literární peripetie, literární kontext i dobové přijetí jeho díla. Kniha je doplněna poznámkovým aparátem, široce fotograficky dokumentovanými kalendárii života a díla, důkladnou personální bibliografií,anglickým résumé a přehlednými rejstříky autorů i děl.
Svazek obsahuje výbor z nejlepších textů Morgensternovy sbírky z roku 1905 "Šibeniční písně". Kniha nonsensových hříček, náladových grotesek i absurdních motivů, které okouzlují svou hravostí, fantazií a jazykovým vtipem.
Vladimír Justl uspořádal z pozůstalosti vynikajícího editora české literatury obsáhlý svazek básnických překladů, na nichž zaujme jak jejich šíře, tak pozoruhodná kvalita. Vedle Puškina, Rilka, Joyce a dalších básníků jde zejména o rozsáhlý soubor překladů Christiana Morgensterna.
Souborné vydání básnické žně jednoho z největších moderních českých básníků zahrnuje poezii prvního dvacetiletí autorovy tvorby. Představuje klasickou hodnotu naší literatury. 1. vydání tohoto souboru sestaveného Rudolfem Havlem s doslovem J. M. Tomeše.
Herec v netradičnej úlohe spoluautora knihy - korešpondencia Ladislava Chudíka s básnikom Jaroslavom Seifertom ...
Krameriův překlad ezopských bajek podle vydání z roku 1815.
Tři prózy - novela, obrázek a romaneto - vzniklé těsně po první světové válce, zpodobují tragické příběhy lidí, kteří prohrávají životní zápas úskokem osudu ve chvíli, kdy počínají věřit ve své síly.
Heuristická práce, jež zpochybňuje vžitou představu, že Máchova cesta do českého literárního vědomí začala dvě desetiletí po jeho smrti, soustřeďuje v chronologickém uspořádání kolem textu Máje všechny máchovské dokumenty z uvedeného období, mezi nimi i řadu dokumentů dosud nezvěstných nebo neznámých, a dokumentuje Máchův vstup do literárního a společenského kontextu mnohem dříve.
Obrazy z dějin národa českého jsou nedokončenou rozsáhlou literární freskou, v níž se Vladislav Vančura snažil povzbudit národní sebevědomí v těžkých dobách. Na stylizovaných příbězích slavných českých osobností autor ukazuje, jak se historie neustále mění a i po té nejčernější noci vždy ráno vysvitne slunce. Rozhodně se nejedná o další nezáživnou příručku dějepisu, postavy na stránkách ožívají a k lidem promlouvají jazykem, který je dokonale srozumitelný i pro moderního čtenáře. Při bližším zkoumání zjistíme, že mnohé historické události důvěrně známe i z dnešní doby.
