Paramètres
- 284pages
- 10 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Vedle „zářné renesance“, která obhajuje a oslavuje lidskou důstojnost, inteligenci a krásu, existuje i renesance „temná“, která objevuje bezvýchodnost, nenapravitelnost a beznaděj lidské smrtelnosti, konečnosti, lživého předstírání a neustálého koloběhu křivd. Tento pesimistický proud nachází fascinující dramatický protějšek v Shakespearových vrcholných tragédiích, v nichž je svět dějin a moci předveden jako divadlo úskoků, falše a neporozumění – zatímco divadelní jeviště, prostor zdánlivých smyšlenek, se stává médiem odhalení pravdy o lidské existenci. Touha po jiném světě, oproštěném od nespravedlnosti, se realizuje v pozdních romancích; avšak i v nich je nastolení utopické spravedlnosti předvedeno jako báje a sen, uskutečnitelné právě jen díky kouzlu dramatické básně. Přístupný a poutavý výklad prvořadého znalce italského renesančního myšlení M. Ciliberta (* 1945) nám dovoluje náležitě vnímat myšlenkové motivy představené u Machiavelliho, a Guicciardiniho, Albertiho a Giordana Bruna, Martina Luthera a Erasma Rotterdamského v replikách Hamleta a Jaga, krále Leara a Macbetha, Antonia a Kleopatry, Timóna a Coriolana, Posthuma a Prospera.
Achat du livre
Shakespeare: Dramata zla, moci a magie, Michele Ciliberto, Jakub Krč, Martin Pokorný
- Langue
- Année de publication
- 2026
- Reliure
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Shakespeare: Dramata zla, moci a magie
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Michele Ciliberto, Jakub Krč, Martin Pokorný
- Éditeur
- Malvern
- Publié
- 2026
- Format
- souple
- Pages
- 284
- ISBN13
- 9788075306319
- Séries
- Mots clés
- Thèmes religieux, Thématique philosophique
- Description
- Vedle „zářné renesance“, která obhajuje a oslavuje lidskou důstojnost, inteligenci a krásu, existuje i renesance „temná“, která objevuje bezvýchodnost, nenapravitelnost a beznaděj lidské smrtelnosti, konečnosti, lživého předstírání a neustálého koloběhu křivd. Tento pesimistický proud nachází fascinující dramatický protějšek v Shakespearových vrcholných tragédiích, v nichž je svět dějin a moci předveden jako divadlo úskoků, falše a neporozumění – zatímco divadelní jeviště, prostor zdánlivých smyšlenek, se stává médiem odhalení pravdy o lidské existenci. Touha po jiném světě, oproštěném od nespravedlnosti, se realizuje v pozdních romancích; avšak i v nich je nastolení utopické spravedlnosti předvedeno jako báje a sen, uskutečnitelné právě jen díky kouzlu dramatické básně. Přístupný a poutavý výklad prvořadého znalce italského renesančního myšlení M. Ciliberta (* 1945) nám dovoluje náležitě vnímat myšlenkové motivy představené u Machiavelliho, a Guicciardiniho, Albertiho a Giordana Bruna, Martina Luthera a Erasma Rotterdamského v replikách Hamleta a Jaga, krále Leara a Macbetha, Antonia a Kleopatry, Timóna a Coriolana, Posthuma a Prospera.