Bookbot

Spisy VII. Pražský pitaval

En savoir plus sur le livre

Toto nejznámější autorovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931 a čeští čtenáři ho poznávali z překladu o dva roky později. "Zuřivého reportéra" inspiroval francouzský právník Gayot de Pitaval, který v roce 1734 vydal zajímavé soudní případy své doby. Kisch však pouze nenapodobil svého proslulého předchůdce a neomezil se jen na popis kriminálních příběhů. Pozorně naslouchal příběhům stárnoucího popravčího, který sloužil za Rakouska i za republikánských časů, stejně jako vysloužilému rakousko-uherskému generálovi, jenž mu osvětlil detaily Redlovy špionážní aféry z doby krátce před výbuchem první světové války. Za geniem loci se vydal do míst, kde byl vězněn Jan Hus, jindy odhalil nedůstojné uložení ostatků Jana Amose Komenského v Naardenu. Pro svůj příběh neváhal přeskočit zeď vězeňského hřbitova a dokázal se trpělivě probírat literaturou o proslulých loupežnících Karáskovi, Graselovi a Babinském. Seznamoval čtenáře s dobovými pohledy na město Vltavou i s dobrodružnými příběhy kavalírů

Achat du livre

Spisy VII. Pražský pitaval, Egon Erwin Kisch

Langue
Année de publication
1933
product-detail.submit-box.info.binding
(rigide)
Nous vous informerons par e-mail dès que nous l’aurons retrouvé.

Modes de paiement

Personne n'a encore évalué .Évaluer

Titre
Spisy VII. Pražský pitaval
Langue
Tchèque
Éditeur
Pokrok
Publié
1933
Format
rigide
Séries
Description
Toto nejznámější autorovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931 a čeští čtenáři ho poznávali z překladu o dva roky později. "Zuřivého reportéra" inspiroval francouzský právník Gayot de Pitaval, který v roce 1734 vydal zajímavé soudní případy své doby. Kisch však pouze nenapodobil svého proslulého předchůdce a neomezil se jen na popis kriminálních příběhů. Pozorně naslouchal příběhům stárnoucího popravčího, který sloužil za Rakouska i za republikánských časů, stejně jako vysloužilému rakousko-uherskému generálovi, jenž mu osvětlil detaily Redlovy špionážní aféry z doby krátce před výbuchem první světové války. Za geniem loci se vydal do míst, kde byl vězněn Jan Hus, jindy odhalil nedůstojné uložení ostatků Jana Amose Komenského v Naardenu. Pro svůj příběh neváhal přeskočit zeď vězeňského hřbitova a dokázal se trpělivě probírat literaturou o proslulých loupežnících Karáskovi, Graselovi a Babinském. Seznamoval čtenáře s dobovými pohledy na město Vltavou i s dobrodružnými příběhy kavalírů