Paramètres
En savoir plus sur le livre
Druhá část cyklu, zahájeného románem "Sto dvacet dní", popisuje souběžné děje v okupované Praze a v SSSR v době od jara 1940 do prosince 1941. Jan Martinů, ústřední postava cyklu, je po propuštění z berlín. vězení poslán svou odbojovou skupinou do SSSR. Pracuje tam nejprve jako kult-prop vkolchozech, je pak vyškolen na váleč. korespondenta a jako voják Rudé armády se účastní bitvy pod Moskvou. Poznává zemi socialismu, překonává v sobě omyly buržoasního světového názoru a individualistické zmatky a před odchodem na frontu vstupuje do VKS (b). Záběry z příprav sovět. lidu k Velké vlast. válce střídá autor líčením života Janovy ženy v Praze a zachycuje tak atmosféru, ve které žily rodiny polit. vězňů a uprchlíků: policejní dohled, výslechy na Gestapu, opuštění přáteli, z nichž denně někdo odcházel na smrt nebo do žaláře. V Praze, která po obsazení nacisty se Čechům stala "cizím městem", podzemní komunistické buňky nepřestávaly pracovat a udržovat v lidu vědomí: "cizí město" bude opět naše.
Achat du livre
Cizí město, František Kubka
- Langue
- Année de publication
- 1951
- Reliure
- (rigide),
- État du livre
- Bon
- Prix
- 0,33 €
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Cizí město
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- František Kubka
- Éditeur
- Československý spisovatel
- Publié
- 1951
- Format
- rigide
- Séries
- Catégories
- Mots clés
- Prose de guerre
- Description
- Druhá část cyklu, zahájeného románem "Sto dvacet dní", popisuje souběžné děje v okupované Praze a v SSSR v době od jara 1940 do prosince 1941. Jan Martinů, ústřední postava cyklu, je po propuštění z berlín. vězení poslán svou odbojovou skupinou do SSSR. Pracuje tam nejprve jako kult-prop vkolchozech, je pak vyškolen na váleč. korespondenta a jako voják Rudé armády se účastní bitvy pod Moskvou. Poznává zemi socialismu, překonává v sobě omyly buržoasního světového názoru a individualistické zmatky a před odchodem na frontu vstupuje do VKS (b). Záběry z příprav sovět. lidu k Velké vlast. válce střídá autor líčením života Janovy ženy v Praze a zachycuje tak atmosféru, ve které žily rodiny polit. vězňů a uprchlíků: policejní dohled, výslechy na Gestapu, opuštění přáteli, z nichž denně někdo odcházel na smrt nebo do žaláře. V Praze, která po obsazení nacisty se Čechům stala "cizím městem", podzemní komunistické buňky nepřestávaly pracovat a udržovat v lidu vědomí: "cizí město" bude opět naše.