Paramètres
- 233pages
- 9 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Vydání Čenže a Smrti komára (4. a 5. Finkovka) z osmdesátých let, které vyšlo pod společným názvem Čenž se smrtí. Ukázka: Jak jsem ujížděl, provázelo mě jakýsi vrrr do ztracena, jako kdyby si ze mě ještě k tomu někdo dělal srandu. To se ví, byla to nějaká motorka na druhý straně planýrky, za roštím, který zakrejvalo výhled na ulici za dolíkem. Přistál jsem na podvozek a kalhoty zůstaly celý. Načež jsem ho zahlíd. Seděl opřenej o nasypanej svah, ze kterýho jsem se mu málem zřítil na kokos. „Pane,“ povídám. Chlápek nic. Popolez jsem k němu. ,,Nastydnete,“ zkoušel jsem to. Byl jsem mu volnej. Tak jsem k němu šel a hmát mu na rameno. Neřek zase nic. Vlastně ani nemoh. Byl tvrdej jak Jínův lomnickej suchar. Jako bych popad věšák. Teprve teď vyvrcholil ten den, kdy se dějou věci. A jak! Kam se hrabou šunkafleky! Škrábal jsem se po čtyřech nahoru, abych došel pro esenbáky. Uviděj brejele, ucejtěj Blanku z Valojs a hned si mě tam nechaj.
Achat du livre
Čenž se smrtí, Jaroslav Velinský
- Langue
- Année de publication
- 1989
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple),
- État du livre
- Bon
- Prix
- 11,99 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Čenž se smrtí
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jaroslav Velinský
- Éditeur
- Naše vojsko
- Publié
- 1989
- Format
- souple
- Pages
- 233
- ISBN10
- 802060023X
- ISBN13
- 9788020600233
- Séries
- Recueil
- Napětí
- Mots clés
- Fiction, Polars & Thrillers, Polars, Littérature tchèque, Suspense, Polars tchèques
- Évaluation
- 4,65 sur 5
- Description
- Vydání Čenže a Smrti komára (4. a 5. Finkovka) z osmdesátých let, které vyšlo pod společným názvem Čenž se smrtí. Ukázka: Jak jsem ujížděl, provázelo mě jakýsi vrrr do ztracena, jako kdyby si ze mě ještě k tomu někdo dělal srandu. To se ví, byla to nějaká motorka na druhý straně planýrky, za roštím, který zakrejvalo výhled na ulici za dolíkem. Přistál jsem na podvozek a kalhoty zůstaly celý. Načež jsem ho zahlíd. Seděl opřenej o nasypanej svah, ze kterýho jsem se mu málem zřítil na kokos. „Pane,“ povídám. Chlápek nic. Popolez jsem k němu. ,,Nastydnete,“ zkoušel jsem to. Byl jsem mu volnej. Tak jsem k němu šel a hmát mu na rameno. Neřek zase nic. Vlastně ani nemoh. Byl tvrdej jak Jínův lomnickej suchar. Jako bych popad věšák. Teprve teď vyvrcholil ten den, kdy se dějou věci. A jak! Kam se hrabou šunkafleky! Škrábal jsem se po čtyřech nahoru, abych došel pro esenbáky. Uviděj brejele, ucejtěj Blanku z Valojs a hned si mě tam nechaj.