Boris Hlaváček Livres

The third and final book in an epic Viking story - a brother and a sister pitted against each as King Harald struggles to hold his kingdom together.

The second novel in this epic trilogy about Ragnvald, right-hand man to King Harald of Norway, and his tempestuous, driven sister, Svanhild.

An unusual Viking saga. Most such fiction is written by men and tells largely of blood-soaked battles, the lopping off of limbs and disembowellings. Hartsuyker's book has its share of violent action as it relates the story of its hero Ragnvald Eysteinsson, who survives a near-drowning by his enemies to hitch his fortunes to the rising star of Harald Fairhair, a teenage warrior and would-be king of all Norway in the ninth century. It also has several strands of narrative - mostly focused on Ragnvald's sister Svanhild as she strives to assert herself in a male dominated world - that are less predictable. This is a novel that creates a more nuanced and richer portrait of Viking society, with its complex web of rituals, laws and debts of honour, than the genre usually provides Sunday Times

Petr Prachtel, jeden z nejvýznamnějších českých horolezců, byl fascinující osobností, obdivovanou i zatracovanou. Jeho dětství bylo poznamenáno válkou, kdy jako téměř sedmiletý ušel 135 km z Litoměřic do Chebu a zpět do Brna, čelil náletům a konfliktům. Po válce zažil konfiskaci rodinného majetku a nucené vystěhování, ale přesto úspěšně dokončil vysokou školu. Jeho horolezecká kariéra zahrnovala více než 2 600 prvovýstupů, přičemž byl také vicemistrem ČSFR v běhu dvojic na 100 km a vítězem Jizerské stovky. V roce 1980 vyhrál devět terénních běhů na 50 km za sebou. Ke svým 74. narozeninám přelezl v Jizerských horách náročné cesty, včetně 30 metrů dlouhé trasy bratří Ginzelových a 22 let nepřelezené spáry na druhé věži Frýdlantského cimbuří. Oslavil své narozeniny prvovýstupem (VIIIc), vše sólo. Jeho dramatický život a úspěchy v horolezectví jsou zachyceny v této knize.

Kniha zaznamenává osobní vzpomínky řídícího učitele Karla Hlaváčka, jeho ženy Hany a vnuka Borise na Hlaváčkovu odbojovou činnost během 2. světové války. Ve své škole ve Veselé u Rovenska pod Troskami vybudoval tajnou místnost, ve které skrýval osoby hledané gestapem. Mezi nimi také doc. Vladimíra Krajinu a manželku generála Václava Vlčka, který byl v té době u prezidenta Edvarda Beneše v Londýně. Vladimír Krajina byl jedním z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje za druhé světové války. Karel Hlaváček také neohroženě pomáhal s úkrytem parašutistické skupiny Antimony, která měla navázat spojení mezi českým odbojem a Londýnem a spáchat atentát na K. H. Franka. Rovněž pomáhal parašutistům s jejich vysíláním do Londýna. Po zatčení gestapem zabránil Karel Hlaváček svým neohroženým osobním jednáním s K. H. Frankem likvidaci několika obcí v Českém ráji, které měl postihnout osud Lidic a Ležáků a zachránil tak před jistou smrtí více než 10 000 lidí. Do konce války byl Karel Hlaváček vězněn v koncentračním táboře Terezín, kde zůstal i několik dní po osvobození a spolu s herečkou Natašou Gollovou ošetřoval nemocné nakažené tyfem. Za jeho odbojovou a hrdinskou činnost ho komunistický režim potrestal: 25. února 1948 byl ráno v 5.30 novou totalitní tajnou policií zatčen a opět skončil ve vězení. Více se dočtete v samotné knize Životy druhých jsou víc než můj, která obsahuje kromě mnoha dokumentárních fotografií i výpověď vrchního strážmistra Jaroslava Kodeta, přímého svědka zatýkání skupiny Antimony.