Zdeněk Pluhař Ordre des livres (chronologique)

Nová próza národního umělce Zdeňka Pluhaře je knihou vzpomínek, jakýmsi fiktivním memoárovým románem, do něhož autor uložil své dojmy a prožitky z let dvacátých a třicátých. Na příběhu nenaplněných lásek dvou kamarádů a osudech dalších obyvatel jednoho brněnského měšťanského domu se rozvíjí barvité panorama první republiky s její piroteskní zajímavostí i tragickým iluzionismem. Meziválečná republika je přitom nazírána s karnevalovým šarmem, jako tragikomické divadlo s názvuky operety i pohřbu. Autor se však nesnaží o laciné karikování doby, ale o pravdivé svědectví, které svou neotřelostí zaujme pamětníky i mladší generaci.

Dvě baladicky laděné novely již dříve vydané samostatně. Jeden stříbrný (poprvé vyd. 1974) líčí příběh uprchlíka z protektorátu mezi lesními dělníky ve slovenských horách. Devátá smrt (poprvé vyd. 1977) je psychologická novela s detektivní zápletkou.

Kniha je pohledem do zákulisí venkovského divadla. Hrdinou je nový ředitel, pražák Prejza, sice bez zkušeností, ale za to plný elánu a dobré vůle dostat toto divadlo na úroveň podle jeho představ.

Román vypráví o středoškolském profesorovi, který dovedl za okupace své studenty k maturitě, a po válce dál sleduje jejich životní cesty.

Mladý inžinier - statik Jakub vstupuje do novej etapy svojho života po oslobodení z koncentračného tábora roku 1945. Technická polovička jeho osobnosti sa realizuje v odvážnom projekte mosta, tá druhá - dobrodružná vedie hrdinu s vytrvalosťou detektíva za vyriešením niekoľkých záhad.

Příběh českého inženýra ve Francii, kde těsně po válce jako detektiv-amatér odhaluje zradu na skupině francouzských partyzánů. Těsně po osvobození poznal v koncentračním táboře, kde byl za války internován, členku francouzského Červeného kříže. Ta byla označena jeho umírajícímpřítelem za zrádkyni jejich skupiny. Hrdina odjíždí za rok do Francie pro jeho dceru a najde záhadnou Francouzku, do které se zamiluje. Vyřeší případ zrady a vrací se domů. 2. vydání

V tomhle románě se autor se zabývá obdobím hospodářské krize za první republiky. Děj románu umístil do prostředí skaláků na Českomoravské vysočině. Využil dovedně motivu odkrývání kriminální zápletky, vinu na vraždě předáka skaláků odvodil přitom v duchu své tvorby z neutěšených sociálních poměrů.

S morálnymi aspektami je spätý príbeh utečenca s Protektorátu, ktorý po hlbokom ľúbostnom a mravnom otrase hľadá azyl v parte lesných robotníkov, každý z nich má svoje osobné dôvody byť v opozícii voči ľudáckemu režimu.

Sú obdobia aj udalosti, pod ktorých vplyvom sa normálne ľudské životy menia na nebezpečné dobrodružstvá. A práve do takejto situácie postavil koniec tridsiatych rokov sympatického mladého muža, ktorý v službách vlastného svedomia uskutočňuje riskantné akcie v pohraničnom pásme, v čase budovania obranných opevnení v severných Čechách, a pritom má ustavične v pätách sfanatizovaných sudetských Nemcov aj četníkov predmníchovskej republiky. Jeho skoro detektívnu históriu budú čitatelia iste s napätím sledovať: príbeh sa začína za podozrivých okolností okolo mŕtveho tela neznámej dievčiny v hotelovej izbe a na jeho konci sa stáva obeťou kainovského komplexu iná z postáv, autorom výrazne charakterové odlíšených a psychologicky prekreslených. Do príbehu plného extrémnych situácií a zvratov osudovo zasiahne aj sklená dáma, kameň s dievčenským portrétom, ktorá niekoľko ráz zmení majiteľa a tým súčasne i svoj význam. V Sklenej dáme nám Zdenék Pluhaŕ oživuje dusné ovzdušie a horúcu pôdu severočeského pohraničia z tridsiateho ôsmeho roku, aie zároveň nás strhne rušným a dramatickým dejom.

Těžiště tohoto psychologicky pojatého příběhu, spojeného s dobou počátku 40. let 20.st. i s morálními aspekty, položil autor do stupňujícího se napětí mezi uprchlíkem z protektorátu a skupinou lesních dělníků ve slovenských horách, která jej vzala do party. Každý z nich má osobní důvod být z dohledu luďáckých úřadů, a proto sled divných, až hrozivých okolností, které před nimi po Martinově příchodu náhle vyvstanou, svádí jejich pohledy stále častěji k novému kamarádovi a vypalují mu na čelo cejch udavače. Jistotu, bylo-li jejich podezření liché či oprávněné, jim nakonec přinese Martin sám.

V malém průmyslovém městečku v Jizerských horách, docházelo v roce 1938 k dramatům, o jakých se tu dočteme: žili zde vedle sebe zfanatizovaní henleinovci, političtí emigranti-němečtí antifašisté, lidé horečně budující systém opevnění na obranu republiky, čeští i němečtí dělníci- a nad jejich hlavami visel těžký mrak, houstnoucí atmosféra blížící se válečné pohromy. Poslední okamžiky před celonárodní katastrofou. Tříbení charakterů lidí postavených před jednoznačnou volbu: s námi, nebo proti nám. To vše dokázal Zd. Pluhař. vykreslit v dobře vyfabulované dějové zápletce, plasticky a poutavě.

Román pod symbolickým názvem Konečná stanice vypráví o několika lidských osudech z prostředí domova důchodců a je jakýmsi protějškem k jeho románu Ať hodí kamenem z prostředí dětských domovů. Přináší citlivý pohled do psychiky starého člověka, těžce se vyrovnávajícího s osamoceností a problémem stáří. Autor ukazuje, že ani za zdmi tohoto domova není klid, zmoudření a porozumění, že lidé tu žijí stejnými vášněmi, radostmi a bolestmi jako všude jinde, zraňují se, milují, nenávidí, chovají se čestně i hanebně a že stáří je ani nezbavilo charakteru, ani nezušlechtilo.

Román, charakterizovaný autorem jako "román jednoho pružného svědomí", líčí příběh muže, jenž se vrátil z první světové války jako hrdina od Zborova, ale nejtěžší bitvy o ženu, existenci, o ideály a úctu k sobě teprve svádí.

Příběh chlapce, člena party Panterů, který postupně začne mít strach z trestné činnosti party a hledá řešení své situace. Druhé vydání.

Kniha odkrývá kritické momenty zdánlivě harmonického manželství dvou intelektuálů - docenta archeologie a asistentky ve virologickém ůstavu.

Román o mladistvých delikventech, v němž Pluhař klade otázky odpovědnosti za výchovu dětí a mládeže.

Román opisuje osudy troch mladých Čechov v pofebruárovej emigrácií, ktorí ilegálne prekročili československú hranicu a dostávajú sa do zberného tábora v NSR. Druhé vydanie v slovenčine. 73-014-82

Román líčí osudy poúnorové emigrace na Západě na postavách tří mladých Čechů, kteří ilegálně překročili československou hranici a dostávají se do sběrného tábora v NSR.

Pracovní tématika románu, kterým autor reagoval na nejaktuálnější společenské problémy, které osobně důvěrně znal. Čerpal z fondu vlastních zkušeností na stavbě Vírské přehrady, a kniha spadá do literárního období - budovatelský román. Dialektika velkého společenského procesu jetu zobrazena v bolestných vnitřních proměnách hlavních postav.

Životopisný román o vynálezci lodního šroubu Josefu Resslovi.

Román zobrazující Francii od Mnichova až do r. 1945.

V románě se odráží zážitky a prožitky vězně koncentračního tábora v Terezíně (sám autor měl právě z tohoto koncentračního tábora zkušenosti), kde líčí pocity marnosti nad ztrátou svobody, nad ovládáním jeho života jinými lidmi).

Dobrodružný příběh o stavbě transamerické železnice která spojila Atlantik s Tichým oceánem. Hlavním hrdinou je český inženýr Štěpán Tolar.

Jedná se o populárně vědeckou knížku, sestavenou z příspěvků autora pro předválečnou "Vědu a život".