Markus Wissen Livres

The book provides for a historical-materialist understanding of the multiple crises of capitalism, focusing on the ecological crisis and its interaction with other crisis phenomena (financial crisis, crisis of democracy, economic crisis). Drawing on political ecology, Gramscian theory of hegemony, critical state theory and the regulation approach, it introduces the concept of an imperial mode of living in order to better understand the everyday practices and perceptions as well as the social relations of forces and institutional constellations that facilitate environmentally destructive patterns of production and consumption. Furthermore, it develops a historical-materialist critique of the green economy concept that has been propagated in recent years as a solution not only for the ecological but also for the economic crisis. Finally, the book proposes a democratisation of societal nature relations as a way out of the crisis that requires overcoming capitalist property relations and the exclusive forms of controlling nature guaranteed by them.

Ulrich Brand a Markus Wissen ve svém konceptu imperiálního způsobu života zdůrazňují skutečnost, že kapitalismus znamená nerovnoměrný rozvoj a zároveň neustálou a zrychlující se univerzalizaci západního způsobu výroby a života. Logika liberálních trhů se od devatenáctého století, a zejména od druhé světové války, vepsala do každodenní praxe, která je obvykle nevědomě reprodukována. Autoři ukazují, že jsou hlavním motorem ekologické krize a ekonomické a politické nestability.Imperiální způsob života znamená, že každodenní praxe lidí, včetně individuálních a společenských orientací i identit, se do značné míry opírají o neomezené přivlastňování zdrojů; neúměrné nároky na globální a místní ekosystémy a levnou pracovní sílu odjinud. Tato dostupnost komodit je do značné míry organizována prostřednictvím světového trhu, podporovaného vojenskou silou a/nebo asymetrickými mocenskými vztahy, jak byly vepsány do mezinárodních institucí. Imperiální způsob života navíc implikuje asymetrické a nerovné sociální vztahy na základě třídy, pohlaví a rasy v rámci jednotlivých zemí. I zde je poháněn imperativem kapitalistické akumulace, státní politikou orientovanou na růst a statusovou spotřebou. Konkrétní podmínky výroby zboží jsou v místech, kde se zboží spotřebovává, neviditelné. Imperialistický světový řád je normalizován prostřednictvím způsobu výroby a života.Imperiální způsob života není nevyhnutelný, je lidským výtvorem, lze jej změnit a má alternativu: solidární způsob života.

Auf der Grundlage marxistischer Theorien arbeitet Wissen unter Berücksichtigung der neueren Diskurse (Multi-Level-Governance-Debatte, scale-Debatte) die Relationen zwischen Staat, Raum und Natur heraus, um anschließend zu zeigen, wie sich ökologische Krisen in sozialen Kämpfen artikulieren. Handelt es sich um ein lokales, nationales oder globales Krisenphänomen? Von der Beantwortung dieser Frage hängt die Zuweisung von Verantwortlichkeiten und Betroffenheiten ab. Wissen zeigt: Die räumliche Dimensionierung des Staates ist ein wichtiges Medium und Resultat sozial-ökologischer Konflikte. Sie ist zudem mitentscheidend für die (künftige) demokratische Qualität von Politik. Am Beispiel von Konflikten um die Kontrolle über Biodiversität und Wasserversorgungsinfrastrukturen untersucht er, wie sich durch skalare Strategien staatlicher und gesellschaftlicher Akteure sowie durch die Herausbildung neuer räumlich-institutioneller Konfigurationen soziale Kräfteverhältnisse verschieben und Herrschaft stabilisiert, restrukturiert bzw. bekämpft wird.

Mit dem Begriff politics of scale wird in der kritischen anglo-amerikanischen Geographie untersucht, wie sich gesellschaftliche Machtverhältnisse im Globalisierungsprozess durch das veränderte Verhältnis der Räume der Regulation verschieben. Im Sammelband werden zentrale Einsichten der scale-Debatte erstmals in deutscher Sprache vorgestellt. Weitere Beiträge diskutieren ihre Bedeutung für die im deutschen Sprachraum stärker verbreiteten Diskussionen über Staat, Geschlechterverhältnisse, Stadt und Raum, soziale Bewegungen und gesellschaftliche Naturverhältnisse.