Biurko do pracy, łóżko i spokój – to przecież tak niewiele. Lecz cudzoziemiec w obcym kraju, w burzliwych czasach, nawet za pieniądze nie jest w stanie tego zdobyć. Trzymający w napięciu metafizyczny thriller nieznanego klasyka literatury czeskiej. Gorąco polecam! Andrzej S. Jagodziński
Svazek přináší dílo Egona Hostovského (1908—1973), předního autora psychologických a existenciálních románů a novel. Představuje autora charakteristickými prózami obou nejvýznamnějších období jeho tvorby — doby mezi světovými válkami, kdy se stal jedním z předních exponentů vlny psychologické prózy (Dům bez pána, 1937), a doby po druhé světové válce, v níž dospívá k reflexi absurdity lidské existence v moderním světě rozpadající se mezilidské komunikace a jednoznačné hodnotové orientace lidského života (Půlnoční pacient, 1959). Edici k vydání připravila Štěpánka Pašková, komentář napsal Václav Vaněk.
A kind, blundering Czech engineer is pressured by the Nazi government to hand over his invention, which could be key to their military operations. He flees to Paris, hoping to sell his invention to the French government instead; yet when the Germans invade France, he is forced into hiding, and spends months in a dark, damp cellar. Alone, he dwells on his memories - of his troubled marriage, and his decision to leave his wife behind in Czechoslovakia. When he is given the unexpected chance to redeem himself, both to his wife and history, he seizes it with utter determination - even though this heroic act will be his last. A powerful and moving novel about one man's final, fatal, heroic act of resistance in Nazi France.
Román se špionážní zápletkou ve stylu Grahama Greena zobrazující odcizenost člověka ve společnosti ovládané totalitní ideologií. Kniha vychází šedesát let od prvního vydání, které bylo ovšem v dánštině. Hlavním hrdinou je židovský intelektuál Brunner, tápající mezi strachem z nového režimu a podvědomou touho podvolit se mu. V pozadí textu stojí jakási centrální postava, novinář Král. Do spletitého světa tajných služeb uvádí Brunnera komunistický funkcionář Matějka. Do všeho se plete komická postava Stanleyho Johnsona z Nebrasky, který do Prahy přijíždí krátce před únorovými událostmi pátrat po svém kufru, kde jsou důkazy svědčící o jeho manželské nevěře. To mu ale zfanatizovaní agenti na obou stranách barikády nevěří a vidí v něm zvlášť rafinovaného agenta…
Dieser Roman ist das hochinteressante Beispiel einer mit einem rein politischen Motiv verknüpften metaphysischen Erzählung. Ich kenne keine Schilderung der europäischen Dämmerung der dreißiger Jahre, keine Beschreibung des Hexensabbats, der mit dem Zweiten Weltkrieg sein Ende nahm, die so suggestiv ist', urteilte Graham Greene über Egon Hostovskýs bestes Buch, das 1942 in New York zuerst veröffentlicht wurde. Es erscheint erstmals in deutscher Übersetzung.
Cizinec hledá byt začíná v roce 1947 v New Yorku, kde český emigrant marně hledá byt, v němž by našel útočiště a konečně se mohl vyrovnat sám se sebou, s válečnými událostmi, ztrátou vlasti a přizpůsobit se novému prostředí. Je to román o nestálosti a nenaplněnosti lidského pozemského údělu a vyjadřuje bezvýchodné pocity a únavu člověka bez domova. Dobročinný večírek se odehrává v 50. letech během jednoho večera v salóně jistého newyorského hotelu, kde je pořádán večírek ve prospěch východoevropských emigrantů. Večírek probíhá ve znamení několika skandálů a vrcholí krádeží, vraždou a sebevraždou, přičemž se autor zaměřil na groteskní a shovívavou charakteristiku několika účastníků. Kniha je ve své celkové podobě kultivovaným podobenstvím o odlidštěném poválečném světě a jeho nevinných obětech.
Kniha líčí osudy profesora s komplexem méněcennosti, který se snaží překonat volbou přátel a manželky, vyhledává silnější osobnosti. Jeho snaha ztroskotá a on podléhá ještě větším depresím.
Povídkový cyklus Listy z vyhnanství podle 3. vyd. z r. 1946 a novelu Úkryt podle 2. vyd. z r. 1946 edičně připravila Olga Hostovská
Hry a sny - tak by také šlo nazvat soubor devíti zdánlivě nesourodých krátkých próz, jejichž psaním si Egon Hostovský krátil čas mezi rozsáhlejšími díly. Ač vznikly zhruba v rozmezí patnácti let (1934-1948), dvě povídky z knihy Cesty k pokladům (Pan Lorenz a Modré světlo), novelistický triptych Tři starci a pováleční Osamělí buřiči (Pomsta, Záhada, Poslání a Návrat) představují svéráznou galerii portrétů snílků, tak typických pro Hostovského literární tvorbu. Jako by nikdy nevyrostli z dětských let, hledají tito snílkové ve snech vykoupení z reality skutečného života. Pro hrdiny těchto próz je charakteristické úsilí vymanit se z prostředí, v němž žijí, z jednotvárnosti své existence a z pocitu nicoty, touží vykonat čin, který by dal smysl jejich životu. Jedenáctý svazek Spisů Egona Hostovského tak dokládá i nepominutelné místo, které tento autor zaujímá v oblasti moderní české novely.... celý text
Poslední autorův román a poslední autorova literární práce jsou v tomto svazku vedle sebe. Román je komorní studií lidské úzkosti a touhy; vztahy manželů oživí náhlé manželovo zjištění ženiny nevěry, děj a psychologické napětí vrcholí při tajemných návštěvách, kdy po tři noci za sebou kdosi v noci zvoní u dveří. Když se třetí noc muž rozhodne neznámému návštěvníkovi otevřít, žena jej na schodech předběhne, aby tomu zabránila, zřítí se a zahyne. Novela je portrétem úspěšného zaměstnance-manažera, který po penzionování neví co s volným časem a s úžasem zjišťuje kolem sebe spoustu znepokojujících skutečností. Jeho trápení končí nástupem do nového zaměstnání.