Tragický osud generála Heliodora Píky
S podtitulem: Tragický osud generála Heliodora Píky Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců a vojenských odborníků. Hluboký záběr autorů nás formou literatury faktu sugestivně zavádí do zákulisí diplomacie, zpravodajských her i politických intrik.
S podtitulem: Portrét čs. vojáka a diplomata První ucelené zpracování osudů generála, jehož celý život byl spjat se službou Československu. Po únoru 1948 byl obviněn ze špionáže a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k smrti.
Autor, bývalý pracovník Vojenského historického ústavu v Praze, popisuje podrobně, jak se rodil zákrok proti Pražskému jaru v roce 1968 (jehož 45. výročí si právě letos připomínáme) a hlavně, jak se uskutečnil. Odhaluje chování jeho hlavních představitelů zejména po jejich únosu do Moskvy a v Moskvě, statečnost jedněch a zradu druhých, kde bychom ji nejméně čekali. Znovu jsme svědky obdobné proměny hrdinů, jako byl francouzský maršál Petain za 1. světové války na kolaboranta za války druhé. Něco takového se událo i v Moskvě. Jiní zůstali věrní, i když jim hrozila ztráta života. Autor si nevymýšlí, ale předkládá nepopiratelná fakta. Čtenář se tak dozví, jak vše opravdu bylo. Vojenský přepad pěti „bratrských“ států Československa v roce 1968 byla z vojenského hlediska největší vojenská operace od konce druhé světové války. Československo v atmosféře studené války bylo strategickým místem v Evropě, což hrálo svou roli v těchto událostech, podobně jako již několikrát v našich národních dějinách. Slovy Karla Čapka, vždy jsme byli u každé mely, která se v Evropě seběhla. Kniha věrně zachycuje celou operaci a připomíná i naše oběti, lidi, kteří při střetu s okupanty položili své životy. K danému tématu se jedná o ojedinělou knihu a doplňuje informační mezeru právě této části našich novodobých dějin. Kniha je také připomínkou, že svoboda není samozřejmostí a je nutné si ji vážit.
Pražská jar ´68 . Normalizácia . Nežná revolúcia ´89 Príbeh Alexandra Dubčeka, politika, ktorý sa stal ikonou Pražskej jari, človeka, ktorý bol v čase normalizácie politicky umlčaný, hoci ho Európa uznávala a v neposlednom rade tiež dôležitého predstaviteľa revolúcie roku 1989. Čo všetko sa dialo okolo tohto významného človeka, ako prežíval búrlivé dni v pracovnom i rodinnom živote, Antoním Benčík odhaľuje i obhajuje na základe vlastných spomienok, bohatej korešpondencie a ďalších dobových materiálov. Vznikla tak kniha, ktorá niektorých prekvapí, mnohým potvrdí ich názory a predovšetkým obohatí často nečakanými znalosťami o československej histórii.
Kniha pochází od člověka nanejvýš zasvěceného, od historika, který byl v letech 1990–1992 členem komise vlády ČSFR pro analýzu událostí let 1967–1970, což mu umožnilo proniknout do unikátní sbírky archivních pramenů a dokumentů naší i zahraniční provenience i do dokumentů z osobních fondů A. Dubčeka (záznamy z československo-sovětských jednání). Autor podrobně mapuje vývoj v roce 1968 od vzniku Pražského jara až po jeho násilné potlačení armádami Varšavské smlouvy a události, které nadcházely po srpnu 1968. Zasvěcený text je doplněn řadou fotografií, dobových dokumentů včetně
Důvěrná informace o přípravě a provedení srpnové intervence Varšavské pětky v Československu 1968.
Přísně tajné! Literatura faktu 6/2013. Další z oblíbené serie sborníků věnujících se české i světové historii.
Přísně tajné! Literatura faktu 3/2006. Jiří Bílek - Příběhy z temného úsvitu českých dějin, Jiří Kovařík - Poslední boj krále Přemysla Otakara II., Karel Kýr - Mormoni, Vladimír Dolínek - Rakouské raketomety v 19.století, Karel Richter - Rok pohnutých událostí, Libor Nedorost - Sokolské pluky Stráže svobody, Milan Hulík - Kde ty hroby jsou, kde jsou ti vojáci?, Věra Weislitzová - Uvězněné sny, Petr Vokáč - Senzace století, Roman Cílek - "...Když chtěla jsem padnout!", Karel Šimek - Most u Remagenu, Jindřich Marek - Záhada kadetky, Richard Sobotka - Dělostřelecká tvrz "Bouda", Antonín Benčík - Neblahé důsledky hokejového vítězství, Miroslav Kučera - Ztracená zpěvačka, Ivan Brož - Smrt prvního diplomata světa.
Osobnost a osud Alexandra Dubčeka přitahují zájem nejen odborníků, ale i generace těch, kteří prožili Pražské jaro a následnou okupaci naší země sovětskou velmocí. Autor zaměřuje svou pozornost především na život a vzdor A. Dubčeka po roce 1968, kdy se stal "nejhlídanějším domácím vězněm" G. Husáka, kdy byl s celou svou rodinou i svými přáteli pronásledován, špiclován, ponižován. A přece - jak autor výstižně prokazuje - do konce svého života zůstal věrný myšlenkám a zásadám, pro které kdysi získal naprostou většinu národa i příznivce v mnoha zemích, a dokázal pochopit i požadavky nové doby. Dovíme se však také o pozoruhodných zákulisních okolnostech spojených s vývojem po listopadu 1989 - z nich totiž vyplývá, že utajování mnohých fakt o Alexandru Dubčekovi směřuje až do naší doby.
