Mimořádné dílo českého národopisu, které vyšlo poprvé v roce 1900. Autorka, rodačka z Kobylí, sesbírala v regionu několika vesnic Hustopečska od obyvatel unikátní výpovědi: recepty, pohádky, zaříkání, ale i nadávky, písničky, říkanky a hlavně zvyklosti, které lidé praktikovali během života: od kolébky do hrobu. Její dílo je nedoceněným pokladem lidové slovesnosti a bezesporu patří ke zlatému fondu národní kultury.
Čtyři pohádky z hanáckého Slovácka v původním nářečí, sesbírané a původně zakomponované do knihy Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky autorky, národopisné sběratelky Augusty Šebestové. Jako téměř každý lidový skvost obsahují humor, nadhled, moudrost, poučení a dobré konce. Zajímavostí je, že soubor ilustrovala dětská ruka – Karel Mikulica byl v čase vzniku půvabných ilustrací chlapcem ve věku dvanácti let.