Jaké jsou tvoje možnosti, člověče? Jestliže tato slova vyslovíme jako otázku, pak mnozí z těch, kterým jsou adresována, na ně sotva odpovědí správně. Ne všichni v plné míře rozpoznají své možnosti. I když se každý z nás jistě nejednou sám sebe ptal: "Jaký vlastně jsem, k čemu mám vlohy, budu schopen dosáhnout toho a toho, když zmobilizuji všechny síly, všechny možnosti?" Ale jedna věc je klást si podobné otázky, bez ohledu na předpoklady vlastního organismu a druhá je sám se sebou vést vědecký dialog. Snad všichni vědí, jak se vytváří smyslový a abstraktní obraz kolem nás, jak vznikají a střídají se různé motivy chování, jak probíhá psychický vývoj. A kdo z nás si měřil rychlost zrakového vnímání, rozsah pozornosti, čas různých reakcí, schopnost zapamatovat si něco, sílu asociací, stupeň emocionální stability a tak dál? Bez toho nelze vytvořit fotografii psychologického chování člověka, objektivně posoudit možnosti toho nebo onoho jedince.
