Vratislav Jan Žižka Livres

Soubor veršů českého výtvarníka, astrologa a pedagoga obsahuje autorovy variace na starofrancouzskou literární formu. Rondo, které dovedli v české poezii k dokonalosti například Nezval či Seifert, se pro autora stalo příležitostí, aby se i on pokusil o zvládnutí tohoto nepříliš obvyklého literárního útvaru. Jeho poezie čerpá především z motivů rodného kladenského kraje, zvláště pak z památného budečského hradiště, kde nacházel inspirující stopy dávné historie. Kromě těchto básní soubor přináší i verše, které vycházejí z hluboké básníkovy znalosti evropských kulturních dějin. Jejich mnohdy složitý obsah mohou lépe pochopit reprodukce kreseb, které tvoří výtvarný doprovod těchto zdánlivě nejednoznačných a komplikovaných básnických čísel.

Do nevelké publikace, v níž hlavní roli hraje 125 fotografií opatřených popisem, snesl autor rozličné doklady člověkova úsilí vypořádat se se svým postavením ve světě a ovládnout přírodní síly, a to jak ve sféře technických objevů a vynálezců, tak i v obrazné podobě umění. Stopy civilizace a kultury vyhledával v nejširším rozpětí časů od nejstarších dob až po současnost s ambicemi meziplanetárních kontaktů. Knížka je jakousi antologií dokumentů lidské dovednosti. Prémie 10. ročníku edice Máj.

Rozhovory s významnými orchestrálními dirigenty a interprety, kteří účinkovali v pražském Domě umělců - Sídle České filharmonie , tj. v Rudolfinu: Sir Charles Mackerras, Václav neumann, Sir Colin davis, Wolfgang Sawalisch, Claudio Abbado, Olivier Messiaen. Interview kresbami doprovodil V. J. Žižka.

Ke třísetletému výročí postavení fary vydalo Nakladatelství Kaplanka Nymburk, péčí Obce Činěves, publikaci Činěves barokní, na níž se podíleli tři autoři. František Sýkora, předseda představenstva Nadačního fondu Františka Lukeše, napsal úvodní slovo, v němž zmiňuje zásadní historické mezníky obce. Mgr. Michaela Zemková a ing. Jan Žižka, renomovaní památkoví odborníci, se zaměřili na objekt barokní fary a jejího hospodářského zázemí. I když k této nemovitosti existuje poměrně málo archivních dokumentů, podařilo se jim sepsat zasvěcenou studii jak k vlastní farní budově, tak k architektonicky hodnotnému objektu špýcharu. Nedostatek informací z historických pramenů nahradili pečlivým vyhodnocením mimořádně dobře zachovalé situace a plánů stavebních úprav fary v 19. století. Historik PhDr. Tomáš Hladík, specialista na barokní období, připravil odborné pojednání o barokním kostele sv. Václava v Činěvsi, jehož stavba byla dokončena v roce 1732, jeho architektuře a vnitřní výzdobě, definuje charakter stavby, uvádí historické prameny a formuluje z toho vyplývající odborné posudky. Místní realita je vysvětlována i souvislostmi s tehdejším stavebnictvím a uměleckým řemeslem celonárodního významu. Všechny tři texty jsou doplněny bohatou obrazovou přílohou a poznámkovým aparátem.