Ondřej Havelka Livres

Na začátku stála vzpomínková kniha mimořádného swingaře, klavíristy, prostě muzikanta Jiřího Traxlera, na konci je divadelní inscenace, v níž Ondřej Havelka zúročuje svou celoživotní vášeň pro jazz. Tak trochu životopisný, tak trochu „vymyšlený“ příběh o svobodě hudby ve dvou nesvobodných režimech 20. Století připravili autoři pro Národní divadlo. Součástí publikace je kromě textu hry také několik vzpomínkových statí na Jiřího Traxlera od O. Havelky a M. Vačkáře, pohled na Traxlera z muzikologického hlediska (Antonín Matzner) a také úryvky z původních pamětí. Kromě toho nechybí bohatá obrazová příloha jako historická, tak zcela divadelní. Vydáno k premiéře v ND, v hlavních rolích Igor Orozovič a Pavla Beretová, za účasti Melody Makers.

Zatímco Starý zákon se z velké části odehrává na cestě a implicitně vyjevuje samu esenci putování, Nový zákon nás dramaticky dobrodružným cestopisným příběhem uvádí do zcela nové reality putování: zve nás na Cestu radikálně novým způsobem, zve nás na Cestu následování ukřižovaného Mesiáše, na Cestu časem, která ústí do věčnosti; zve nás tak ke zcela nové a nejvyšší dimenzi Cesty: jde o Cestu ze smrti do života, z otroctví do svobody, z nicoty do Boží blízkosti a účasti na vnitřním Božím životě; jde o Cestu pro člověka absolutní – cílem této Cesty je nebeský Jeruzalém, který na mapě světa není, a přitom světem a časem tato Cesta vede. První křesťanský poutník, který se vydal touto překrásnou Cestou, Pavel z Tarsu, se stal patrně nejznámějším cestovatelem na celém světě a jeho cestopisný příběh, který je nedílnou součástí Nového zákona, je i po dvou tisících letech tím nejčtenějším ze všech poutníků světové historie. Nejstarší texty Nového zákona napsal poutník na velmi dobrodružné cestě a celou Bibli lze s velkým užitkem číst jako cestopis, a to cestopis ze všech nejlepší, nejhlubší a nejhodnotnější. Křesťanství je v pravdě poutnické náboženství a teologie je formovaná východním myšlením více, než si obvykle uvědomujeme.

Starý zákon je mimo jiné jeden z nejstarších cestopisů lidské historie, který nejenže popisuje dobrodružství tehdejších cestovatelů, ale také, a to zejména, odhaluje hlubší význam cestování, odkrývá samu esenci putování. Právě na cestách se totiž poutníci Starého zákona setkávají s Hospodinem, na cestách zakouší jeho blízkost, na cestách dostávají do rukou desky zákona, odkrývají smysl lidské existence a na cestě, při dobrodružném putování pouští, Hebrejové získávají identitu národa. Poznání sebe sama, nazření svého poslání, nalezení Boha, lidské uskutečnění i spása člověka je ve Starém zákoně v jistém smyslu vázána na cestu. Knihy Starého zákona nesou celou řadu zásadních poselství pro člověka a mají spoustu významových rovin; vypovídají o tom, kdo je člověk ve vztahu k Bohu; odpovídají na nejhlubší otázky lidstva a mimo jiné odhalují, kde je člověk Bohu nejblíže: stručně řečeno – na cestě.

Nemálo látky v této monografii je v českém prostředí zpracováno prvně. Jedná se zejména o málo známá původní náboženství, která jsou i v zahraniční literatuře zkoumána jen velmi málo: konkrétně je to mursijské náboženství, abwoi, serer, bori, akan, bushongo, Nkisi Nkondi a některé linie afrického čarodějnictví jako je azande nebo kindoki. Další témata, jako je teologicko- etické posouzení synkretismu katolického křesťanství a vodunu, teologická sonda do synkretismu katolického křesťanství a bwiti, představení synkretismu jorubského náboženství a chrislamu nebo vliv náboženství odinala na osobní identitu a světonázor igbského křesťana, jsou zpracována prvně i na poli mezinárodního bádání. Monografie je určena religionistům, teologům, afrikanistům a zároveň všem, kdo chtějí hlouběji vhlédnout do africké reality, neboť rovina náboženství je v africké společnosti strukturotvorná.

Ferina je líný a bojácný trpaslík, který se ze všeho nejraději povaluje ve své chaloupce pod smrkem a baští borůvky. Jednoho dne mu ale borůvky dojdou a Ferina se musí vypravit do hlubokého lesa, aby si obstaral nové. Plánovaná procházka po okolí se nečekaně protáhne a Ferina prožije veliké dobrodružství spolu s veverkou Drápalkou a divočákem Hromem. Ferina za pomoci lesní vědmy zachrání princeznu ze spárů zlého kouzelníka Brady z tajemného hradu Houska, stane se přítelem pana krále z Hrubé skály a za odměnu dostane hrad Frýdštejn, kolem kterého rostou ty nejlepší borůvky na světě. Z bázlivého trpaslíka se nakonec stane velký hrdina a důstojný hradní pán.

Kniha přináší strhující příběh mladého páru, který stopem a pěšky procestoval celou Afriku během unikátní cesty trvající dva roky. Živý popis krajního dobrodružství střídají pasáže zamyšlené, kdy autor hledá hlubší pochopení prožívaných událostí na hranici evropského chápání a leckdy i za ní. Filozofické a teologické úvahy směřující k uchopení smyslu jsou odlehčovány vtipnými vsuvkami a poutavým faktografickým popisem, zaměřeným zejména na výjimečná domorodá etnika, mezi nimiž mladý pár prožil mnoho času, ale i na historii, současnost a výhled jednotlivých afrických regionů. Dobrodružná rovina cestopisného románu je okořeněna popisem profesionálního potápění na nejlepších podvodních lokalitách celé Afriky. Čtivý příběh vede k objevení Cesty k branám Damašku, podobné té, kterou před dvěma tisíci lety uskutečnil židovský učenec Šavel z Tarsu.

Trpaslík Ferina se svými přáteli vyráží na nesmírně dobrodružnou, ale také legrační cestu do nitra Afriky za studnicí štěstí, kouzelnými borůvkami a tajemným králem, kterému mají vrátit vzácnou smaragdovou cihlu. Díky radám moudrého Knihožrouta zarostlého do vzácných knih získají létající koberec, na cestě překonají nespočet nástrah, vyváznou z hrnce afrických trpaslíků, osedlají slony a ochutnají žabí sliz, odhalí vzácnou africkou moudrost a nakonec, po šťastném vrácení smaragdové cihly africkému králi, obdrží velevzácnou zlatou hřivnu. U studnice štěstí, v zemi černé rozkoše a zelené slasti, ovšem dojde k nečekané události, Ferina a někteří jeho přátelé se při popíjení štěstí samým štěstím rozplynou. Objeví se znovu? Naleznou sladké kouzelné borůvky? Vrátí se konečně na Ferinův hrad Frýdštejn? A co je vlastně to štěstí, kterého se přepili?

Cestopisný román Západní Afrikou přibližuje africký kontinent očima dvou mladých dobrodruhů, kteří s batohem prošli od Maroka přes Mali, Saharu, Ghanu, Togo až po Benin. Tato autentická kniha je plná autorských fotografií a nelíčených zážitků z této daleké cesty.

Monografie zkoumá téma náboženského šoku z pohledu religionistiky, teologie a etiky. Tento psychický, duchovní nebo existenciální otřes nastává při střetu s odlišným náboženstvím či kultem, často během rychlé kulturní změny na cestách, ale také v rámci sociálních skupin při migračních vlnách. Kniha identifikuje tři fáze náboženského šoku: 1. otřes, kdy jedinec zažívá něco nečekaného a mimořádného ve srovnání s domácím náboženstvím, přičemž rozlišujeme pozitivní a negativní otřes; 2. okouzlení, které zahrnuje přitažlivost „správné duchovní cesty“ a následné vystřízlivění; 3. znechucení, kdy náboženský prožitek působí jako absurdní nebo kýčovitý. Kniha také zkoumá fázi předcházející náboženskému šoku a další typické kroky, včetně návratového šoku. Další část se zaměřuje na světová náboženství a unikátní synkreze, jako je spojení islámu a vodunu v Mali či katolického křesťanství a vodunu v Beninu, a na šoky, které tato náboženství vyvolávají. Hlavním tématem je mezináboženský dialog založený na toleranci, úctě a respektu k lidské důstojnosti, vycházející z teologicko-etického principu personality.

Po velikém dobrodružství při záchraně princezny prožívá trpaslík Ferina klidné časy na svém hradě Frýdštejně v Českém ráji. Vše se ale dramaticky změní, když mu veverka Drápalka s divočákem Hromem oznámí, že nerostou borůvky. Vyděšený Ferina, tolik milující borůvky, uspořádá výpravu za mudrcem Hundrmucem do vysokých hor Krkonoš, ale místo mudrce šťastnou náhodou objeví vzácnou smaragdovou cihlu. Ferinova touha po borůvkách všechny nakonec dovede do dalekých krajů, kde budou několikrát uvězněni, okradeni o smaragdovou cihlu a zajati zlým pirátem Šavlozubem. Díky velké statečnosti a obětavosti všech přátel se nakonec vše v dobré obrátí a Ferina se po mnohých nesnázích stane egyptským faraonem.