Autor knihy tři roky sbíral podklady, navštěvoval místa, v nichž se odehrávaly různé epizody knihy a mluvil s lidmi, kteří nezištně svým svědectvím doplńovali mozaiku událostí. Postupně se začaly utvářet jednotlivé kapitoly knihy, až nakonec vznikl tento kaleidoskop příběhů. Osudy Pavla Svobody, příslušníka osádky wellingtonu KX-B 311. bombardovací peruť RAF.... celý text
Plukovník letectva Bohuslav Velvarský po pronásledování a věznění vstupuje do řad čs. vojska na Středním východě, stává se obráncem Tobrúku.
Českoslovenští hrdinové modrého nebe zanechali nezapomenutelnou stopu svými činy, když se jako první postavili proti nacistickým okupantům. Po dlouhé cestě, kterou absolvovali čs. legionáři v Rusku, Francii a Itálii, se mohli vrátit domů až v srpnu 1945. Jejich odhodlání bojovat za svrchovanou Československou republiku v předmnichovských hranicích zůstalo silné, a to i díky nášivkám CZECHOSLOVAKIA na uniformách RAF. O dva a půl roku později muselo několik set čs. letců znovu opustit svou vlast kvůli hrozbě pronásledování. S cílem pomoci vybudovat svobodné a demokratické Československo se každý z nich snažil najít nové místo v životě. Někteří pokračovali v létání v uniformách RAF, jiní se zapojili do výzvědné činnosti proti komunistické Praze. Další byli svědky dramat z korejské války nebo se podíleli na „leteckém mostu“ do svobodného Berlína. Z úspěšného stíhače se stal lovec zlata v Kanadě, zatímco jiný kapitán si založil koželužnu v Africe, prodávající kůže ze zvířat. Příběh jednoho z těchto hrdinů, který se ocitl na dvoře etiopského císaře, ukazuje, jak Velká Británie a svobodná Evropa stále dluží těmto odvážným mužům, jak podotkl Winston Churchill.
Po stručném politickém a hospodářském přehledu je v samostatných kapitolách pojednáno o snahách italských kolonizátorů ovládnout zemi, jež jediná z afrických si udržovala svrchovanost, o pěti letech italské nadvlády, novém vývoji v osvobozené zemi, její zahraniční politice i hospodářství a konečně o jejím přátelství s československým lidem.
Poutavě psaná knížka není pouze zajímavým vyprávěním o Hemingwayově životě v Africe, o jeho vztahu k africké přírodě a k domorodým obyvatelům, pro něž poskytl autorovi bohatý materiál spisovatelův syn Patrick, ale i výpovědí o dnešní Africe, procházející převratnými společenskými změnami. S touto Afrikou se autor seznámil během pětiletého pobytu, kdy zde působil jako dopisovatel Československé tiskové kanceláře.