Aleš Valenta Livres

Britský historik Norman Davies, znalec východoevropských a zvláště polských dějin, přistoupil k tématu netradičně - jako archeolog odkrývající postupně starší a starší vrstvy. Jeho výklad začíná po roce 1945 a noří se pak stále hlouběji do dějin ve snaze ozřejmit, jak se minulost promítá do polské současnosti. Přitom se opírá nejen o nezbytné chronologické vyprávění, ale připojuje i uvahy o základních problémech a otázkách polských dějin. V poslení kapitole autor čtenáře " vyvádí " zpět do nedávné minulosti - do období po pádu komunismu, kdy se Polákům po dlouhé době otevřela cesta ke svobodě a nezávislosti. Daviesovo dílo, jež se dočkalo tří anglických vydání, pojímá dějiny Polska jako příběh národa, který se v novověku vícekrát stal svědomím Evropy a jenž obývá prostor, který se opakovaně stával křižovatkou mocenských i duchovních konfliktů mezi Západem a Východem. Právě v tomto ohledu se může stát inspirativní četbou pro české čtenáře.

Předpoklady, průběh a důsledky kulturní revoluce v SRN Zatímco konzervativci interpretují rok 1968 na Západě jako první krok na cestě, která přivedla Západ na práh „měkké“ varianty totalitarismu, názor dnešních západních elit i mnoha společenskovědních intelektuálů v bývalé „východní“ Evropě je právě opačný. Podle jejich soudu rozbili studentští rebelové autoritativní struktury poválečné společnosti ve prospěch vyššího stupně demokracie a osvobodivé plurality. Tyto dva postoje jsou zcela protichůdné, jelikož první z nich klade na první místo svobodu, zatímco druhý upřednostňuje rovnost, resp. permanentní levicovou radikalizaci „liberalismu“. Předmětný text představuje polemiku s ideologií kulturní revoluce, ale chtěl by rovněž přispět povšechně k lepšímu poznání tohoto nesmírně důležitého politického jevu v českém prostředí. „Osmašedesátý“ u nás je a vždy nepochybně zůstane spojen především s traumatem, vyvolaným sovětskou okupací, následnou vlnou emigrace a tzv. normalizací. Dostupné literatury v češtině o západním roce 1968 je s přihlédnutím k jeho osudovému významu pro dnešní Západ (a nejpozději od vstupu České republiky do EU i pro nás) poměrně málo, přičemž zcela chybí kritická pojednání. Do roku 2021 nevznikl text, který by českého zájemce seznámil se zřetelnou vazbou mezi idejemi a praxí šedesátého osmého roku a stavem veřejných záležitostí dnešních západních společností.

Jeden z nejvýznamnějších světových expertů na problematiku muslimského extremismu, rodák z Libanonu vyučující mezinárodní vztahy v Londýně, podává zasvěcený a do hloubky jdoucí portrét této zlověstné organizace. Počátky islámského státu Gerges sleduje v chaosu vyvolaném americkou invazí do Iráku v roce 2003, popisuje, jak jej posílily události kolem tzv. arabského jara a jak dokázal převzít z rukou al-Káidy vůdčí roli džihádistického hnutí. Věnuje se hlavní postavě takzvaného Islámského státu, Abú Bakru al-Bagdádímu, jeho strategii a metodám stejně jako základní komponentě úspěchu IS, vztahu mezi militantními džihádisty a někdejšími důstojníky rozpuštěné irácké armády Saddáma Husajna. Ve světle dění v Iráku a Sýrii v posledních měsících vyznívají aktuálně autorova slova o tom, že i pokud bude IS vojensky poražen, nepřestane existovat. Pouze změní svou strategii a stáhne se do podzemí, kde bude čekat na další šanci – tak jako al-Káida Ajmána Zaváhirího, jež ostatně podle Gergese časem opět získá na džihádistické scéně dominanci. A další příležitost, ať již pro Islámský stát či pro jiné skupiny, pravděpodobně přijde, protože radikální islamismus je dvojčetem politického autoritářství a celkové krize politiky v arabském světě.

Kniha amerického historika českého původu obsáhle dokumentuje počátky, průběh a reflexi vzniku Československa.

Mezi břehy Středozemního moře probíhá rafinovaná a skrytá obchodní výměna. Zbožím jsou uprchlíci ze zbídačelých a násilím zasažených zemí Evropy a Asie, obchodníky džihádisté různého ražení. Tento nový a mimořádně nebezpečný druh organizovaného zločinu se zrodil z neúspěchů západní zahraniční politiky, "války proti teroru", po 11. září 2011 a ze ztroskotání tzv. arabského jara. Obchodníci s lidmi těží z destabilizace celých států a oblastí, od severní Afriky po Levantu. Jsou propojeni s mezinárodními džihádistickými organizacemi, jako jsou různé odnože al-‑Qá‘idy nebo Islámský stát (Dá‘iš) v Sýrii a Iráku. Loretta Napoleoni, expertka na problematiku financování terorismu, sleduje počátky džihádistického byznysu ve formě pašování kokainu ze západní Afriky, únosů cizinců v oblasti subsaharské Afriky a poté organizovaného obchodu s uprchlíky v posledních několika letech. Kniha je založena na zkušenostech těch, kdo se podíleli na vyjednávání o výkupném za unesené Evropany, protiteroristických expertů i bývalých rukojmí teroristů. Přináší nový pohled na jedno z nejnaléhavějších témat dneška.

Thilo Sarrazin se ve své nejnovější práci zaměřuje na islám a jeho vliv na německou společnost. V první kapitole analyzuje náboženství z pohledu znalce Koránu, zatímco ve druhé kapitole poskytuje historický, demografický a hospodářský kontext současného islámského světa. Klíčovým bodem jeho analýzy jsou sociální a kulturní poměry v těchto společnostech, které jsou podle něj zásadně ovlivněny Koránem a jeho doslovnou interpretací, jež dominuje většině islámských představitelů. Sarrazin tvrdí, že Korán formuje muslimskou mentalitu, která je v rozporu se západními hodnotami a euroatlantickou politickou demokracií, jež odděluje světskou moc od náboženství. Dále upozorňuje na expanzivní povahu islámského učení, umocněnou vysokou porodností v islámském světě, která je spojena s nerovnoprávností a nízkou vzdělaností žen. Autor není optimistou ohledně střetu islámu se slábnoucí západní společností, ale na závěr nabízí návrhy na reformu imigrační politiky, která by se vyhnula ideologickým tabu multikulturalismu. Důležitou podmínkou úspěchu je otevřená kritika islámského náboženství, které západní elity často brání ve jménu boje proti islamofobii.

První část knihy Česká trilogie líčí cestu M. Šeborové do protinacistického odboje, v němž úzce spolupracovala s dr. Vl. Krajinou, jedním z vedoucích činitelů odbojové organizace ÚVOD. V r. 1941 byla zatčena a zbytek války 1945 strávila v koncentračním táboře Ravensbrück. V době po osvobození, námětu druhé části, pracovala na sekretariátu strany národně socialistické. Byla znovu zatčena a v jednom z prvních politických procesů po únoru 1948 odsouzena na pět let, jejichž peripetie popisuje v druhé části. Poslední – nejkratší – část oživuje syrovou realitu života „třídních nepřátel“ v komunistickém Československu padesátých let, z nějž se Šeborové a jejímu manželovi podařilo v r. 1956 utéci na Západ.

Tato kniha sleduje původ a obsah zákona o občanských právech z roku 1964 a jeho důsledky. Norma, jejímž prvotním účelem bylo zrovnoprávnit černochy na jihu Spojených států, přinesla osudný odvrat od principu svobody. Vyplynula z ní neblaze proslulá afirmativní akce a nakonec i ideologie politické korektnosti. Američané tak ztratili nejen svobodu slova, ale i demokracii, protože prosazování "nové ústavy", jak autor nazývá změť právních norem a úředních vyhlášek, které se postupně nabalily na zákon o občanských právech, se čím dál víc odehrávalo - a dosud odehrává - nikoli v parlamentu, ale prostřednictvím soudů a státních úřadů. Zásadním politickým paradoxem Spojených států je v posledních desetiletích skutečnost, že s postupným odstraňováním segregace černochů problém rasy nejen nezmizel, ale dokonce se stal dominantní americkou obsesí. Caldwell neopomněl žádný ze zásadních problémů novodobé Ameriky - například feminismus, sexuální menšiny, migraci, moderní technologie a z nich vzešlé nové elity, otázku diverzity, diskriminaci a úpadek bělochů nebo zánik univerzity jako prostoru svobodného myšlení. Jeho text se opírá se o rozsáhlé rešerše z literatury i médií a je významným příspěvkem ke zkoumání nynějšího bezprecedentního rozpolcení americké společnosti.

A jako akrobatické lyžování, B jako boby, C jako curling nebo D jako dráhová cyklistika a tak dále až k písmenu Z. Do téhle zábavné abecedy autoři vybrali zatím 30 různých sportů. Čtenáři se dozvědí, jak který sport vznikl, jak se hraje a jaké vybavení potřebují, kdyby si ho chtěli také zkusit. Navíc se dočtou pár zajímavostí, kdo byl v jakém sportu hvězdou či šampionem, a na závěr si mohou nové poznatky procvičit v KVÍZOVÝCH KARTÁCH. Popsané sporty doprovází mnoho atraktivních fotografií a veselá lvíčata Filip s Leonkou si v ní také trochu zasportují anebo přispějí dobrou radou. Je už jen na čtenářích, jaký sport si vyberou. Sportováním se lvíčaty se třeba dostanou až na olympiádu!

Nouriel Roubini, jenž proslul svými úspěšnými předpověďmi náhlých obratů v hospodářském a politickém vývoji světa, vykresluje vyhlídky lidstva pro 21. století. Analyzuje deset fundamentálních problémů ekonomické, finanční, politické a ekologické povahy, k jejichž destruktivnímu potenciálu nelze přirovnat nic z toho, co lidstvo zažilo v minulosti. Patří k nim obrovské celosvětové zadlužení, negativní demografický vývoj, dramaticky se zhoršující stav penzijních systémů, deglobalizace se závažnými důsledky pro mezinárodní obchod, růst geopolitického napětí v důsledku soupeření mezi Spojenými státy a Čínou, nevypočitatelný faktor v podobě rychlého rozvoje počítačových technologií a z nich bouřlivý vstup tzv. „umělé inteligence“ i výhled „přehřáté“, částečně neobyvatelné planety.Závěrečná kapitola přináší pozitivní autorovy návrhy, jak by bylo možné odvrátit některé z těchto hrozících katastrof.