Jiří Stodola Livres

Práce se skládá ze sedmi studií. Každá studie tvoří uzavřený systém, ve kterém je argumentováno pro určité závěry, a je proto možné číst každou studii zvlášť. Dohromady však studie tvoří jednotný celek, který představuje jistou koncepci informační vědy. Veškerá argumentace pro toto pojetí je vystavěna na specifickém chápání stěžejního pojmu informační vědy, pojmu informace, který je konfrontován s několika pojmy příbuznými, s určitým metodologickým přístupem a různými problematickými otázkami. Četbou práce získáváme odpovědi na konkrétní otázky, které jsou řešeny v rámci jednotlivých studií, ale také na otázky, které úzký rámec jednotlivých studií přesahují a získávají svůj význam teprve ve chvíli, kdy promýšlíme práci jako celek. Můžeme říci, že práce představuje poměrně komplexní obraz velmi obecných filosoficko-informačněvědních otázek spojených s fenoménem informace.

Publikace seznámí čtenáře s výběrem rostlin pro zahradní jezírka, akvária a paludária a s jejich nároky na stanoviště.

Jiří Stodola v knize "Informace, komunikace a bytí" pátrá po základních východiscích informační vědy za užití nerelativistické a kriticky prověřené filosofické metody navazující na práce českých filosofů, jakými jsou Jiří Fuchs, Stanislav Sousedík a mnozí další. V knize je ukázáno, že úvahy, které se dostaly do centra zájmu s rozvojem mezioborových disciplin, jakými jsou kybernetika, informační a kognitivní věda, teorie komunikace a celá řada dalších, mají velmi blízko k tradiční aristotelské metafyzice, a že je to právě aristotelské paradigma vědy, které může poskytnout potřebný rámec pro ontologické ukotvení těchto oborů. Toto ukotvení je velmi důležité pro vyhnutí se nebezpečným konsekvencím, ke kterým filosoficky dosti nepoučené spekulace nad danými mezioborovými disciplínami mohou směřovat (jedná se o nebezpečné směry v teologii – progresivismus – či antropologii – monistická redukce člověka na nesvobodnou část universa).

Monografie by se dala nejlépe zařadit do oblasti, pro kterou se v současnosti vžilo označení filozofie informace. Jejím cílem je vyslovit určité metateoretické předpoklady, na kterých stojí pokusy o definování pojmu informace a o které se opírají jednotlivá paradigmata informační vědy, vnést více světla do problémů, které se pojí zejména s pojmem informace a transdisciplinární povahou informační vědy, a navrhnout přístup informační vědy, který se opírá o zdůvodněné závěry metateoretických výzkumů. V rámci těchto výzkumů se zaměřujeme na dosažení tří dílčích cílů – definujeme pojem informace v rámci 1. epistemologie a 2. v rámci metafyziky a 3. vytváříme model domény, v níž dochází k tvorbě informací, pomocí funkční syntézy tří hlavních paradigmat informační vědy.

Publikace obsahuje informace ke katalogizaci dokumentů (kartografických dokumentů, hudebnin, elektronických dokumentů zvukových nehudebních, grafických dokumentů, trojrozměrných dokumentů) a elektronických knih pro zrakově postižené.