Alba De Céspedes Livres

Valeria Cossati never suspected how unhappy she had become with the shabby gentility of her bourgeois life, until she begins to jot down her thoughts and feelings in a little black book she keeps hidden in a closet. This new secret activity leads her to scrutinize herself and her life more closely

Set in fascist Rome, this novel explores the intense emotional turmoil of a woman who finds herself compelled to commit murder against the man she loves. The story delves into themes of passion, betrayal, and the moral complexities of love in a politically charged environment, offering a gripping narrative that examines the darker sides of human relationships.

Komorní rodinné drama z pera spisovatelky, která se stala mezinárodní bestselleristkou už před druhou světovou válkou a musela bojovat proti předsudkům spojeným s „ženským psaním“ dávno před Elenou Ferrante. Hlavním tématem deníkového románu je psaní. Psaní jako akt osvobození, sebepoznání, kontemplace i revolty. Románová protagonistka a vypravěčka Valeria pracuje jako úřednice, má spolehlivého manžela a dvě děti, které se chystají opustit rodné hnízdo. Ocitáme se v Římě roku 1950: čas psaní deníku odpovídá době, kdy text vycházel časopisecky. Zdánlivě banální úvod, v němž jde Valeria manželovi pro cigarety do trafiky, kde si z náhlého popudu koupí „zakázaný“ sešit v černých deskách (zakázaný, protože v neděli se směly prodávat jen tabákové výrobky), odstartuje hrdinčinu cestu k sobě samotné, k reflexi každodenní rutiny a její konfrontaci s vlastními touhami a sny. Valeria nejen že nemá „vlastní pokoj“, řečeno s Virginií Woolf, ale nemá ani kam ukrýt svůj deník a v zaběhnutém rodinném provozu musí složitě krást čas pro sebe a svoje psaní, na němž postupně začne být závislá. Konfrontuje se s tradicionalistickou matkou i pokrokovou dcerou a uvědomuje si, že v životě, k němuž ji vychovali a předurčili, je nešťastná. Není přitom z rodu bovaryovských hrdinek, nechce být obětí literatury, nýbrž – byť si to plně neuvědomuje – autorkou. Zakázaný deník nejprve vycházel od prosince 1950 do června 1951 v týdeníku La Settimana Incom illustrata, což ho možná neprávem zaškatulkovalo mezi fejetonové romány. Knižně ho pak vydalo nakladatelství Mondadori roku 1952.

Valeria Cossati vive sofocada por las convenciones sociales de la Italia de los años cincuenta, atrapada entre sus roles de esposa y madre. Presa de un impulso inexplicable, compra un pequeño cuaderno en el que anota sus reflexiones y donde comienza a revelarse lo insatisfactorio de su vida burguesa: en ese espacio prohibido que le proporciona la escritura van aflorando conflictos subterráneos y resentimientos ocultos. Publicada originalmente en 1952, El cuaderno prohibido sigue resultando sorprendente por su modernidad y relevancia. Es un retrato magistral, capaz de desvelar la identidad fragmentada y cambiante del ser humano, además de un gran testimonio histórico de la época, que refleja tanto la crisis de los valores sociales e individuales como las encrucijadas a las que se enfrentaban las mujeres. Alba de Céspedes, «un redescubrimiento único» (Die Zeit), reivindicada hoy por grandes autoras como Elena Ferrante, fue una de las figuras más sobresalientes de su generación. Escritora de éxito, se convirtió en un referente de la lucha antifascista, y a sus inquietudes feministas y políticas sumó un compromiso irrenunciable hacia la palabra, tanto desde el periodismo como desde la literatura. Dotada de una profundidad psicológica inusual, fue «una de las pocas autoras que ha conseguido establecer lo que significa ser mujer» (The New York Times).

Novela italské spisovatelky pozoruhodně zachycuje niterné stavy mladé intelektuálky, která zavrhla morální pokrytectví měšťácké společnosti, po svém si buduje existenci a řeší svůj vztah k milovanému muži.

V centre diela Výčitky svedomia na rozdiel od predchádzajúcich románov nestojí iba dnešná žena, ale aj dnešný muž ich problémy, pochybnosti a hľadanie. Je to román epištolárny — vo forme listov medzi hlavnými postavami, pričom sú tieto listy akousi spoveďou, ktorou sa očisťujú od výčitiek svedomia. Hlavné postavy rozdeľuje neprekonateľná svetonázorová bariéra. Na jednej strane stoja ateisti Francesca a Gerardo, nekompromisní k sebe i k ostatným, nezakrývajú si podstatu svojich problémov. Postupne si vyjasňujú i svoj vzťah k sebe a neboja sa riskovať, lebo chcú žiť inak tak, ako to človeku káže svedomie. Na druhej strane stoja „kresťania" - meštiaci ktorí si pod kepienkom svojej viery neodrieknu nijaké potešenie.

Pochybnosti a hledání náplně života intelektuálů v Itálii šedesátých let 19. století jsou námětem tohoto psychologického románu. Román je psán formou dopisů, ve kterých se hlavní hrdinové zpovídají z pohnutek svého jednání a svěřují se se svými touhami a záměry. Hrdinka i jejípartner po očistném vnitřním boji opouštějí život plný přetvářky a lží s odvahou začínají nový život. Autorce se daří stupňovat napětí a dramaticky komponovat děj a zároveň hodnověrně zobrazit svéráznou atmosféru líčením prostředí a doby.