Wanda Wasilewska Livres

Plamen na močálech - známý poválečný román této polské prozaičky .

Román poľskej budovateľskej autorky, v ktorom zápasia dva svety a niet pochýb, ktorý z nich zvíťazí.

7 reportáží polsko-ruské spisovatelky z doby pařížského kongresu světových obránců míru. Svědectví o tom, jak na celé Francii leží hustý a temný stín Marshallova plánu, jak klesá životní úroveň pracujících (pokud vůbec pracují), v jakém úpadku se nachází film, literatura a divadlo a jak ve skutečnosti vypadá tolik vynášená "svoboda tisku" ve Francii. Budoucnost patří Paříži dělnických čtvrtí, Paříži manifestantů za mír, Paříži demonstrantů proti špinavé válce ve Vietnamu. 12 obrázků dokládá sociální bídu pařížského lidu.

Selský čeledín Kryšak se přibližuje po třicet let své vytoužené selské vlasti, v níž nebude statkářů, správců a šafářů, vlasti, kde budou lidé pracovat na svém pro sebe a děti jim nepomřou hladem. Kryšaka a jeho druhy posilují v boji myšlenky ruské revoluce z r. 1905 a zvl. revoluceŘíjnové. Utlačeným nádeníkům a dříčům se sice nepodaří ani po I. světové válce setřást se sebe jho a opravdu osvobodit vlast (polská vlast je jen pro pány, chudáky hlídá opět policie - místo carského žandarma polský četník), ale čeho se nedočkali Kryšak a jeho druhové, splnilo se generaci příští, jíž se stalo Polsko opravdu svobodnou vlastí.

Válka nejen rozrušila zemi, válka i rozbila klidný rodinný život, válka rozervala lidi vnitřně. Také Alexeje Doroše vytrhne r. 1941 z pilné a poctivé práce a klidného života rodinného. V boji obstojí Alexej jako hrdina, ale válka vykonává v jeho duši své dílo. Zraněn vrací se domů, do prostředí, kterému se odcizil, a snažení, které se mu zdá malicherným. Ale velká a čistá mravní síla, s jakou dovedou řešit sovětští lidé svá nedorozumění, své omyly a konflikty, uvede Alexeje na správnou cestu: na cestu lásky k rodině, na cestu práce pro sovětskou vlast, pro štěstí lidstva, pro mír celého světa.

Sedliacky čeľadník Kryšak sa približuje tridsať rokov svojej vytúženej sedliackej otčine, v ktorej nebude statkárov, správcov a šafárov, otčine, kde budú ľudia pracovať na svojom pre seba a deti im nepomrú hladom. Kryšaka a jeho druhov posilňujú v boji myšlienky ruskej revolúcie z r. 1905 azvlášť revolúcia Októbrová. Utlačeným nádenníkom sa síce nepodarí ani po I. svetovej vojne striasť zo seba jarmo a naozaj oslobodiť otčinu (poľská otčina je len pre pánov, chudákov stráži opäť polícia – namiesto cárskeho žandarma poľský žandár), ale čoho sa nedočkali Kryšak a jeho druhovia, splnilo sa generácii nasledujúcej, kedy sa stalo Poľsko naozaj slobodnou otčinou.

Knižka pre deti od 9 rokov rozpráva príbeh štyroch osirotených detí. Hanka, Ignác, Žofka a Adamko bývajú spolu v malej izbietke. Najstaršia Hanka pracuje v továrni na bavlnu a snaží sa starať o svojich súrodencov. "Kvety voňali. Sladko znela ďaleká melódia. V záhradke bolo ticho a príjemne. Tento deň bol pre úbohé siroty najkrajším a najradostnejším dňom ich života."