Josef Kocourek Livres

Jsou díla, která si nejde od české literatury odmyslet, a přece je příliš čtenářů nezná. Náleží k nim i tato pozoruhodná novela. Fascinující příběh ženy, kterou citové neuspokojení vede k tragédii, motivicky krystalizoval v období vrcholného tvůrčího vzepětí nedoceněného autoraa prošel mnoha verzemi. Strukturálně je novela, která je holdem "mladého autora ženě, lásce, sexu; ženě a lásce několika tváří, i té ošklivé, sexu v jeho lesku i bídě" (Miloslav Jirda), pozoruhodná až filmovou montáží dějových pásem i "barevným" jazykem při zachycování pocitů a vizí. Čtenáře si v pravém slova smyslu podmaní, prožije závrať nad hořkostí života, který tak nemilosrdně rozmetal ideály senzitivní hrdinky.

Deníky Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1927–1932, z nichž byla dosud veřejnosti představena pouze část ve výboru Extáze (1971), jsou podle znalců Kocourkova díla jedním z vrcholů jeho tvorby. Jak ostatně napsal literární vědec Jiří Skalička: „Extáze (...) otřásla i znalci a ctiteli Kocourkova díla. Autor tu byl odhalen (...) v celé nahotě svého tragického životního, uměleckého i milostného osudu, s otevřeností, jaká nemá v naší literatuře obdoby. Snad jenom Máchovy deníky a listy jsou mu v tomto směru adekvátní.“ Josef Kocourek je, přestože zemřel velmi mladý, výraznou postavou české meziválečné literatury, v mnohém předbíhající svou dobu fascinací erotikou či předjímáním existenciálních tónů v literatuře. Excentrik, v počátcích ovlivněný poetismem i expresionismem, doplňoval své erotické vize motivy zmaru a bezvýchodnosti, později v jeho díle převažovaly náměty sociální a politické. V tomto vydání přinášíme poprvé úplný přetisk všech dochovaných Kocourkových deníků, které jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Šumperku, bez úprav, doplňků či vynechávek.

Tato publikace přináší první kompletní, dosud uceleně nepublikované vydání čtyř básnických sbírek Josefa Kocourka, jež jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Edice je protkána méně známými a neokoukanými fotografiemi autora, jednoho z nejoriginálnějších představitelů české meziválečné literatury. Cílem tvůrců knihy je zprostředkovat čtenáři Kocourkovo básnické dílo, které svým osobitým přístupem a pojetím rovnocenně doplňuje jeho mnohem známější a hojně vydávané prozaické práce. Knihu s doslovem Víta Ondráčka edičně připravil Jaroslav Vyskočil.

Expresivní básnická próza předčasně zemřelého nadaného českého spisovatele je dramatickým obrazem determinovanosti lidského osudu a vznikala na sklonku dvacátých let 20. století. Tragédie aktérů milostného trojúhelníku je obrazem neschopnosti člověka vzepřít se osudu a mnohotvárnou barvitou reflexí spalující vášně, která nakonec vítězí nad láskou a vede člověka do záhuby. Srdce jako symbol této vášně mapuje cestu hrdinů životem od naděje k rozvratu, od sebeuspokojení k pochybnostem a nakonec ke zkáze a zmaru. Román je výstižnou ukázkou Kocourkovy rané poetiky podaný vizuálně zjitřenou epickou formou, poznamenaný hledáním, okouzlením z poznávání světa a především výbušnou bezprostřední smyslovostí a smyslností.

Vyprávění o životě učitelů v pohraničí na severozápadní Moravě v době první republiky. Velkohubý šovinismus, sokolování, sbírková žebrota, lži o sociální spravedlnosti a hlavně bída, to vše formuje životy místních obyvatel. V takovém prostředí žije hrdina knihy, učitel Koukol. Celou duší věří v komunismus, ale je příliš mlád a nešťastný, aby nepropadl tehdy módnímu anarchismu alespoň způsobem svého života. Přestože originál byl napsán v roce 1933 k prvnímu vydání došlo teprve v roce 1961.

Souborné vydání tří novel z let 1926 a 1927, které byly dostupné jen ve formě bibliofilie, nebo vyšly pouze časopisecky.

Das Buch Jan und Sebastian – Eine Geschichte über zwei Schüler im Dresdner Kreuzchor von Kocourek nimmt uns mit in die spannende Zeit der Jahrhundertwende vom 19. zum 20. Jahrhundert, in der sich vieles im Umbruch befand. Erzählt wird die Geschichte von zwei Jungen, Jan und Sebastian, die sich dem Kreuzchor Dresden anschließen und dort gemeinsam die Zeit des Erwachsenswerdens erleben. Dabei handeln sie teilweise klassisch jugendhaft wie bei einer Schlägerei, zeigen gleichwohl auch viel Hilfsbereitschaft gegenüber ihrem armen Mitschüler. Aber sie erfahren auch, dass Kindertugenden wie ebenjene Kameradschaft oder gegen die Obrigkeit mit Streichen vorzugehen nicht ausreichen, um Ziele zu erreichen und Ungerechtigkeiten zu bekämpfen. Neben der sehr ereignisreichen Geschichte ist auch die Kulisse des Romans sehr interessant. Er zeigt gut die Welt der Jahrhundertwende in ihrer Zerissenheit zwischen Tradition und Moderne. Als Mitglieder des altehrwürdigen Kreuzchors wollen die beiden Jungen diesen auch als Sprungbrett für einen sozialen Aufstieg nutzen, zumal sie merken, dass es hierbei auch darum geht und nicht nur um das eigene musikalische Talent. Außerdem erfahren wir viel über die Musik dieser Zeit. Gerade die Auseinandersetzung mit dem „Klassiker“ Bach und dem aufstrebenden Dvorak nimmt viel Raum ein. Das Buch erscheint somit in seinem historischen Kontext als ein spannender sowie lustiger, aber auch sehr tiefgründiger Jugendroman, der breite Altersschichten von 8 bis 80 anspricht.

Učební texty jsou určeny posluchačům 1. ročníku Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze.