Pavel Kohout Livres

KOLEM ROKU TISÍC OSM SET BYLO VĚRU O ZDRAVÍ SEM JET NEBOŤ CESTA BYLA HRBATÁ A NEŠIROKÁ MNOHEM VÍC NEŽ TAHLE PRVNÍ SLOKA takto mile doprovázené fotografie E. Reinhorna : Pavlem Kohoutem : Pravoslavem Sovákem

When Petra Marova is asked to help Professor Victor Kral, a returned exile and economic reformer, clear himself of charges of collaborating with the secret police, what she finds out causes her to doubt the professor's innocence and to begin her own investigation

Příběh začíná v únoru 1945, kdy mladý pražský kriminální adjunkt Jan Morava dostane případ sadistického vraha vdov. Jednou z obětí je i vdova po německém generálovi a případem se začne zabývat i pražské gestapo, které jmenuje jako svého dohlížitele Erwina Bubacka, vrchního kriminálního radu narozeného v Praze. Kauza se zároveň stává příležitostí pro zmapování podzemních činností pražské policie, která tvoří jedinou ozbrojenou složku v Protektorátu.

Zatím poslední, čtvrtá část memoárománů Pavla Kohouta vychází poprvé v tomto svazku pod názvem Předběžná bilance. Je to kapitola rozsahem nejmenší, ale z hlediska čtenářů, kteří už možná některou ze vzpomínkových knih přečetli, možná nejdůležitější: autor nás vede svým životem až do dnešních dnů a opět, jako v celých svých pamětech, se nevyhýbá kontroverzním otázkám – a jakoby je od čtenářů očekával, rovnou na ně po svém odpovídá. Všichni, kdo byli dosud k životním postojům Pavla Kohouta rezervovaní, nebo dokonce odmítaví, měli by si jeho Život s Hitlerem, Stalinem a Havlem přečíst. Mohli by být překvapeni, s jakou otevřeností a snahou vyrovnat se s vlastními omyly a pochybeními se autor dává publiku v plen... Ano, je v tom i dovednost úspěšného dramatika, spisovatele a poválečného proslulého mládežnického poety, který ví, jak čtenáře či diváka zaujmout, ale je tam ještě něco navíc, co v mnohých pamětech osobností postrádáme: úzkostlivá snaha nesvalovat vinu za své činy a postoje na někoho či něco jiného.

2. svazek Kohoutova autobiografického cyklu obsahuje následující díla, které lze považovat za memoáry v pravém slova smyslu: TO BYL MŮJ ŽIVOT?? Dvousvazková autobiografie (2005 a 2006), zde logicky propojená v zamýšlený celek, obsahuje reflexe dříve popsaných, ale hlavně dosud nevzpomenutýchudálostí - od autorova narození v roce 1928 přes všechy divoké peripetie jeho života až do rozdělení Československa o půlnoci na Nový rok 1993. defilují tu v nejrůznějších životních situacích Clapeček, Chcípáček, Dorostenec, Poeta, Voják, Dramatik, Disident, Exulant a různé další role autora - jeho slovy - "v klasickém dramatu o čtyřech jednáních, s názvy Zaslepení, Prohledaní, Vynesení a Navracení". Vše dokumentují ukázky z Kohoutových prací od prvních veršíků až po známé romány a divadelní hry, i líčení okolností jejich vzniku. PŘEDBĚŽNÁ BILANCE, text vzniklý v létě 2010 na žádost iniciátora souborného vydání Kohoutových pamětí, ředitele Nakladatelství Academia Jiřího Padevěta, vyplňuje skoro dvacetiletou pauzu mezi koncem předchozí knihy a dneškem dalšími událostmi a úvahami zralého muže, který dál intenzivně pokračuje v uměleckých i veřejných aktivitách. Autor nabízí barevné portréty kontrahentů i přátel, dětí, vnuků, pomocníků, jezevčíků a své ženy Jeleny Mašínové, procházející předchozími knihami jakožto Z. či Zet. Uzavírá cyklus, který v jednom středoevropském lidském osudu zrcadlí uplynulých třiaosmdesát let planety Země..

2. svazek Kohoutova autobiografického cyklu obsahuje následující díla, které lze považovat za memoáry v pravém slova smyslu: TO BYL MŮJ ŽIVOT?? Dvousvazková autobiografie (2005 a 2006), zde logicky propojená v zamýšlený celek, obsahuje reflexe dříve popsaných, ale hlavně dosud nevzpomenutýchudálostí - od autorova narození v roce 1928 přes všechy divoké peripetie jeho života až do rozdělení Československa o půlnoci na Nový rok 1993. defilují tu v nejrůznějších životních situacích Clapeček, Chcípáček, Dorostenec, Poeta, Voják, Dramatik, Disident, Exulant a různé další role autora - jeho slovy - "v klasickém dramatu o čtyřech jednáních, s názvy Zaslepení, Prohledaní, Vynesení a Navracení". Vše dokumentují ukázky z Kohoutových prací od prvních veršíků až po známé romány a divadelní hry, i líčení okolností jejich vzniku. PŘEDBĚŽNÁ BILANCE, text vzniklý v létě 2010 na žádost iniciátora souborného vydání Kohoutových pamětí, ředitele Nakladatelství Academia Jiřího Padevěta, vyplňuje skoro dvacetiletou pauzu mezi koncem předchozí knihy a dneškem dalšími událostmi a úvahami zralého muže, který dál intenzivně pokračuje v uměleckých i veřejných aktivitách. Autor nabízí barevné portréty kontrahentů i přátel, dětí, vnuků, pomocníků, jezevčíků a své ženy Jeleny Mašínové, procházející předchozími knihami jakožto Z. či Zet. Uzavírá cyklus, který v jednom středoevropském lidském osudu zrcadlí uplynulých třiaosmdesát let planety Země..

Jak psát, když národní literaturu zakáže režim kolaborantů sloužící okupantům? Kupodivu — pokud autorům nehrozí smrt nebo mučení — svobodně. Tuto zkušenost zažila část generace českých spisovatelů, umlčená za snahu dát socialismu lidskou tvář. Pseudosocialismus sovětské výroby byl odsouzen k zániku dříve, než jej 21. srpna 1968 přejely tanky „bratrských armád“. Přesto nenastala literární poušť, ale jedna z nejplodnějších dob české literatury, psaná ze vzdoru, avšak ne militantně. Trilogie aktovek zkoumá v tragikomických příbězích, jak se občan podílí na situacích, kdy je násilnickou mocí nucen jednat proti své vůli. Hrdina, inspirovaný Václavem Havlem, se objevuje v groteskních příbězích, které odhalují ubohost místodržitelské moci i naivitu svobodného světa. Hříčka Sex je sebekritickou reflexí jednoho ze šesti literátů, kteří zahájili občanský odboj — vzdor svým slabostem. Rozebrané vydání Mladé fronty z roku 1998 je doplněno hříčkou Rr, kterou napsal Václav Havel společně s Pavlem Kohoutem. Šlo o soukromou soutěž „pro pobavení přátel“, kdy si autoři posílali pokračování poštou, nutíce se vymýšlet další způsoby, jak pomoci nešťastnému adepto herrectví s jeho problémem. Hrru autoři pod pseudonymem Pavel Havel poprvé zahráli v srpnu 1974 na Hrrádečku.

Eine comedie humaine des ausgehenden 20. Jahrhunderts: die Geschichte einer Gruppe von Menschen, die nach der Flucht aus ihrer versklavten Heimat im Auffanglager - voll Hoffen und Bangen - auf ihren Asylentscheid warten.