Aimeé Beekman Livres

Posledné dni manželstva Benity a Jossa z majera Rihva – taký poditul dala sovjmu románu estónska prozaička Aimée Beekmanová. Ide naozaj len o niekoľko dní v roku 1944, keď nemecká armáda ustupuje z Estónska a na roľníckej samote, kde gazduje mladá pani Benita, zíse sa skupina utečencov, ktoríz najrozličnejších príčin utekajú pred postupujúcim frontom. Benitin manžel Joss, gazda rihvianskeho majera sa skrýva v lese spolu s ďalšími chlapmi, aby sa vyhol mobilizácii do nemeckej armády. Celé gazdovstvo leží na plesiach Benity, vzdelanej, peknej, mladej ženy, ktorá v dňoch všeobecného zmätku vie zachovať rozvahu a pokoj, hoci si ešte navyše musí riešiť svoje vlastné, čisto individuálne problémy, dalo by sa povedať, problémy srdca.

Autorka o cestovateľskej vášni moderného človeka hovorí ako o syndróme, ako o chorobe, a medzi riadkami sa spytuje: „Kam a načo sa tak ženieme? Usilujeme sa azda narúšať monotónnosť každodenného života? Alebo sa domnievame , že nás cestovanie zmení?“ Ide skôr o dojmopis, emocionálny záznam duše moderného človeka túžiaceho po kráse a nových dojmoch, ale aj schváteného úzkosťami z precivilizovanej epochy, ako aj z otupovania a vulgarizovania citovej stránky človeka.

Děj románu se odehrává v několika zářijových dnech roku 1944 na statku Rihva, kdy se tu v panické hrůze před blížící frontou shromáždí množství uprchlíků z různých končin Estonska.

Milostný příběh životem znaveného muže středních let, hlavního hrdiny knížky, uvádí čtenáře do neobyčejného prostředí supervýkonného Ústavu registrace názorů (URNY), které jako by bylo přímo extraktem celého světa blízké budoucnosti, v němž je možné i nemožné, ale kde člověk nedokáže navázat skutečně lidský kontakt s jiným člověkem. Za tříští groteskních a absurdních epizod, jež se až se sociologickou důkladností rozbíhají do nejrůznějších oblastí života pracovníků v URNE, se skrývá varovné podobenství o nebezpečných deformacích vztahu člověka a společnosti, které se obrací k dnešku.