Eva Chlumská Livres

Tato publikace se zaměřuje na seriály, které způsobem práce s minoritními identitami narušují společenské normy a které se vymykají i úzu produkce televizních pořadů. Všímá si ale i vazeb mezi televizním textem a jeho aktivní diváckou základnou, která odmítá prezentovaný společenský řád a pokouší se svébytnou formou participace a komunikace s televizním médiem dané reprezentace proměnit. První část publikace se soustředí na otázky heteronormativity, esencialismu či fanfiction mechanismů, druhá část publikace přináší případové studie seriálů Glee, Sherlock a Spartacus.

Kniha se skládá z pěti kapitol, které popisují cenzurní a autocenzurní praxe v různých historických kontextech. Milan Hain popisuje vliv hollywoodských autocenzurních mechanismů na exilovou tvorbu Huga Haase. Milan Cyroň se zabývá represivními opatřeními na půdě Československého filmu v Bratislavě v letech 1957-1959. Vladimír Suchánek se prostřednictvím osobních vzpomínek a deníkových záznamů vrací k vlastním režijním aktivitám a popisuje, jakou roli v nich sehrála sovětská a československá cenzura. Eva Chlumská zkoumá americký snímek Zkrocená hora, který se kvůli svému námětu stal předmětem kontroverzí a v řadě případů i cenzury. A konečně Jana Jedličková se zaměřuje na televizní seriál Spartakus, který vznikl se záměrem provokovat, ale zároveň musel být na mnoha úrovních cenzurován.