Dan Bárta Livres

Vážky, které se na Zemi objevily téměř před 300 miliony let, vynikají celou řadou unikátních vlastností. Díky relativně nízkému počtu druhů patří mezi nejlépe prozkoumané skupiny hmyzu, a to s ohledem na jejich taxonomii, ekologii i rozšíření. Navíc se těší stále větší popularitě, a tak vedle motýlů a brouků pravděpodobně neexistuje mnoho dalších skupin hmyzu, které by měly stejně pozitivní přijetí jak u odborné, tak i laické veřejnosti. Rovněž z těchto důvodů vznikla nová praktická obrazová publikace, která se od předchozích prací v mnoha ohledech odlišuje. Především v tom, že tento atlas je velmi dobře využitelný jako terénní příručka, zároveň v něm nechybí ani obecné informace ze života vážek, jejich biologie i ekologie.

Dan Bárta je jeden z nejuznávanějších českých zpěváků. Pohybuje se s naprostou suverenitou v několika odlišných žánrech, a z textů, které v minulosti napsal pro Instinkt i jinam, je už déle zřejmé, že vládne i perem. A že ho baví svět nejen poznávat, ale své poznání také sdílet. Kniha-rozhovor je v Česku zavedený žánr, ale „sebraná korespondence“ Dana Bárty a zkušeného novináře Petra Skočdopole jeho hranice napínají až ke krajnosti. Žvaniti fér je nejen hravou aluzí na vanity fair (čili pošetilost světa), ale též vpravdě jazzovým, nenasytným proudem řeči plné slovních hříček, nenápadných doznání i střízlivé moudrosti. Žvaniti fér, to je projížďka pestrým světem čtyřiačtyřicetilého Dana Bárty…

Cestovat nalehko jen s báglem, motat se po lese, fotit vážky, potkávat lidi, žít… Kalendář se převalil do pozdních devadesátek, táhne mu na sedmadvacet, na bradě má kokosové mléko, nad hlavou pralesní velikány a před sebou moře. V Indonésii roku 1996 začíná série více i méně divokých cest Dana Bárty. A taky jeho kniha, v níž se vrací na místa, která během téměř třiceti let proměnila jeho svět. Tohle ovšem není autobiografie známého zpěváka, není to cestopis ani vážkařská studie. Anebo klidně od všeho trochu, jak kdo chce. A třeba i ta slavná autofikce to může být. Bárta svým osobitým poeticko-ironickým stylem zachycuje svět, kde je možné kdeco — kde mají náčelníci ruce omotané zlatými řetězy a v nich iPhony, kde vám namíchají povzbuzovák, který vás na mnoho hodin vystřelí z bot, kde je třeba uplatit taxikáře čímkoli, co najdete v kapse, kde se vaří polévka z akvarijních rybiček, kde ještě divoce a svobodně žijí tvorové všech barev, velikostí a tvarů a kde přírodovědci dávají dobrou noc; svět, který je ještě tak nějak podivně nevinný, protože je obyčejný. Kniha vychází z podcastu Českého rozhlasu Vltava Nevinnosti světa.