Jiří Dienstbier Livres

Autentické vzpomínky prvního porevolučního ministra zahraničí republiky, nynějšího zpravodaje OSN pro lidská práva v oblasti rozbouřeného Balkánu. Kromě typicky pracovních situací, jakými byla například jednání o odchodu sovětských vojsk a zrušení Varšavské smlouvy, příprava integrace do Evropy, budování zahraniční služby, přístup ke konfliktu v Perském zálivu, snaha o řešení jugoslávské krize, komplikovaná jednání se Slovenskem před rozdělením státu, autor přibližuje osobní charakteristiky předních světových politiků.

Výběr z rozhlasových reportáží zahraničního rozhlasového zpravodaje Jiřího Dienstbiera z 60. let minulého století - USA, Vietnam, Indonésie a další. Závěr knihy tvoří osobní vzpomínky Jiřího Dienstbiera na konec jeho působení v Československém rozhlase s mnoha zajímavými postřehy, které nebyly nikdy zveřejněny. Kniha je doplněna černobílými fotografiemi z osobního archivu.

V knize Tajný závod o Měsíc líčí Karel Pacner, jak se na dosažení nejbližšího zemského souputníku chystali Američané a Sověti a proč to těm druhým nevyšlo. Kromě reportážního popisu výprav prvních lidí na Měsíc (autor se prvního startu sám zúčastnil jako novinář), což už starší čtenáři mohou znát a mnohým to připomene noční vysedávání u televizoru, čtenář najde v knize i podrobné vylíčení příčin sovětského neúspěchu. Autor při analýze tehdejšího stavu a plánů kosmických výzkumů obou zemí čerpal z nedávno odtajněných materiálů. Mnoho faktů a skutečnosti je v knize u nás publikováno poprvé. Události, souvislosti, snahy, pokusy, omyly i náhlé obraty tajného souboje vědy a techniky obou velmocí.

Knihu vydala Rada pro mezinárodní vztahy jako přepis debaty, kterou z jejího podnětu v září loňského roku uspořádal senátní Výbor pro mezinárodní vztahy, obranu a bezpečnost. V panelu moderovaném Jiřím Dienstbierem vystoupili filosof Václav Bělohradský, spisovatel a novinář Antonín J. Liehm, literární vědec Martin Petráš, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák a analytik mezinárodních vztahů Petr Fleischmann. Milan Kundera se aktivně podílel na přípravě celého setkání, přeložil pro ně některé pasáže ze svého díla a napsal závěrečný komentář.

Autor, významný český politik a bývalý ministr zahraničí, přináší studii založenou na své zkušenosti jako zmocněnec Komise OSN pro lidská práva na Balkáně. Kniha se zabývá národnostním konfliktem mezi Albánci a Srby, jeho příčinami a důsledky, a také nesprávnou mediální interpretací. Popisuje systém mezinárodních organizací v bývalé Jugoslávii a kritizuje nezodpovědnou politiku západních mocností. Publikace se zaměřuje na složitou politicko-vojenskou situaci na Balkáně v letech 1998-2002. Autor vzpomíná na setkání s makedonskou letuškou během bombardování Jugoslávie v dubnu 1999, kdy se diskutovalo o vyhnání Albánců z Kosova. Letuška vyjádřila extrémní názory na situaci, což odráží hluboké rozdělení a napětí v regionu. Příběhy uprchlíků ukazují na brutalitu konfliktu, přičemž Albánská lékařka a studentka práv vyjadřují silné pocity vůči Srbům. Autor se snaží uklidnit obavy o budoucnost a poukazuje na mírumilovnost makedonských Albánců, kteří nechtějí válčit. V závěru se zamýšlí nad slovy kosovsko-albánského spisovatele Shkëlzena Maliqiho, který tvrdil, že válka začala a skončí v Kosovu, a zpochybňuje jeho optimismus.

První kontury politických úvah o budoucnosti Evropy vznikly jako dialog dvou vězňů, Jiřího Dienstbiera a Václava Havla. Z myšlenek se stal text posléze v průběhu roku 1985. Jiří Dienstbier, tehdy topič a zároveň mluvčí Charty 77, jenž se stal čtyři roky poté prvním porevolučním československým ministrem zahraničí, se v knize zaobírá nejrůznějšími aspekty geopoliticky chápané Evropy na sklonku dvacátého století. Zajímá se o vztah Evropy ke dvěma tehdejším supervelmocím, Spojeným státům a Sovětskému svazu, a jakým způsobem by Evropa mohla přispět i těmto mocnostem. Zabývá se odlišnostmi sjednocovacího procesu Spojených států a jednotlivých evropských zemí, nutností zachování evropské jinakosti a vzájemného respektu. To vše v době, kdy existovala železná opona a podobné úvahy na její východní straně se zdály být bezpředmětnou utopií a vizemi snílka.... celý text

Tato antologie obsahuje soubor dramat tematicky spojených s postavou Ferdinanda Vaňka, která byla poprvé představena Václavem Havlem v Audienci v roce 1975. Od té doby se počet her s tímto hrdinou rozrostl na deset, přičemž poslední, Stoppardův Rock´n´Roll, měla nedávno premiéru. Ferdinand, jako disident a alter ego svého tvůrce, reflektuje období normalizace, což přitahuje autory z Havlových uměleckých přátel a spolubojovníků proti tehdejšímu režimu. Kniha plánuje vydání osmi aktovek (Havlovy Audience, Vernisáže, Protest, Kohoutova Atest, Marastu, Safari, Landovského Arest a Dienstbierova Příjem) a jedné celovečerní hry (Landovského Sanitární noc). Tato antologie, která zahrnuje i dílo napsané v němčině, se od původního anglického vydání liší tím, že zohledňuje autorské vlivy a historický kontext vzniku her. Specifikem této antologie, připravované jako dárek k jubileu Václava Havla, je nejen to, že spřízněné hry vycházejí společně poprvé v Česku, ale také to, že Arest, Sanitární noc a Příjem vycházejí oficiálně poprvé.

Rozhovor vznikal v období listopadu až prosince 1992, kdy už J. Dienstbier sice nebyl ministrem zahraničí, ale přesto se téma zahraniční politiky, diplomacie a diplomatů stalo ústředním tématem této knihy. Prví vydání.