Miloslav Nevrlý Ordre des livres

Přírodovědec, poutník a vypravěč Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách a Karpatských her v Nejkrásnější sbírce ukazuje, že milovník a znalec přírody nemusí sbírat jen motýly napíchané špendlíky do krabice, třídit kameny do škatulek nebo lisovat květiny do herbáře. Mnohemcennější je mu sbírka zážitků, dojmů a vzpomínek z nejkrásnějších míst dnešní České a Slovenské republiky, která jsou národními parky nebo chráněnými krajinnými oblastmi. Kniha vznikla jako poděkování za možnost toulat se kouzelnými krajinami Československa v dobách, kdy jsme o výpravách do jiných zemí mohli jen snít. Její už čtvrté vydání připomíná, že si lze podobnou “sbírku” vytvořit i v dnešním přetechnizovaném světě. Vychází v 90. roce autorovy pozemské pouti.

Chvály Zadní země. Labské pískovce.Přírodovědec, poutník a vypravěč Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách a Karpatských her, v Chválách Zadní země líčí své pocity a zážitky z dob, kdy České Švýcarsko ještě nebylo národním parkem, turisté navštěvovali jen Hřensko a Pravčickou bránu a skalní rokle, hrádky a návrší severně od Jetřichovic byly pouze domovem trampů. Pro nadšeného rovera to byla pustá divočina a přírodní ráj na Zemi.Kniha vychází v 90. roce autorovy pozemské pouti.

Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým, významnou osobností pro skauty, trampy a toulavé lidi, přináší fascinující pohled na jeho osamělé toulky po Jizerských horách a Karpatech, které od padesátých let inspirovaly mnohé následovníky. Nevrlý, známý jako Náčelník, ukázal, že je možné prozkoumávat neznámé končiny bez mapy a s minimem vybavení, přičemž nalézá radost a smysl v nejistotě. Po odsunu německého obyvatelstva znovu objevil zapadlá místa českých hor a napsal o tom Knihu o Jizerských horách. Jeho Karpatské hry přivedly čtenáře k hrám na poutníka, které mnohým změnily život. V tomto knižním rozhovoru, který reflektuje jeho devadesátiletý život, Nevrlý sdílí své cesty, prožitky, víru, práci v libereckém muzeu a vzpomínky na osamělé výpravy do hor. Dokládá, že užitek z cest lze čerpat v každém věku, pokud zůstáváme dychtiví. Kniha je protkána humorem a obsahuje dosud nepublikované fotografie. Pro tuláky a ty, kteří o cestách sní, je Nevrlý legendou a jeho příběh ukazuje, že i dnes je možné být blízko přírodě a prožít naplněný život.

Nové vydání dvou nedostupných textů autora Karpatských her a Knihy o Jizerských horách. Zašlá chuť morušek je barvitou vzpomínkou na mládí stráveném v divokém kraji Krkonoš. Odráží autorův niterný vztah k těmto horám, na které vzpomíná tak, jak je poznal v dobách svého mládí jako mimořádně půvabný kout, plný vznešenosti, pohody a harmonie. Cestovní zpráva čarodějova učně - autorova prvotina - je pak záznamem putování po východním a jižním Slovensku s Marcelem Safírem. Jemu je věnován i poslední text knihy: Marcel Safír - člověk odsouzený k životu.

Česko – německý sborník básní a próz autorů Euroregionu Nisa. Z českých autorů jsou ve sborníku zastoupeni Julius Benko, Irena Eliášová, Milan Exner, Otto Hejnic, Milan Hrabal, Štěpán Kučera, Miloslav Nevrlý, Pavel Novotný, Marek Sekyra, Jan Šebelka, Martin Trdla a Vlastimil Vondruška. Německé autory reprezentují Róža Domašcyna, Peter Gehrisch, Monika Hahnspach, Lisa Maria Kurzmann, Ulrike Quast, Christine Ruby, Udo Tiffert, Siglinde Trumpf. Ilustrace pocházejí ze Severočeské sbírky, kterou grafik knihy Roman Karpaš shromažďuje již několik let, aby vytvořil reprezentativní kolekci umělců se vztahem k Libereckému kraji.

Knížka obsahuje tři texty z pera zoologa, skauta a spisovatele Miloslava Nevrlého, autora Karpatských her. První část Čižbáři a čižba ve spodním devonu přináší ojedinělé svědectví o české ornitologii na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století. Vypráví o výrobě kroužků v garáži Otty Kadlece na Maninách, o návštěvách ve Viničné ulici u Waltera Černého a o chlapeckých dobrodružstvích na výpravách za ptáky ve staré Praze i do jižních Čech. Ptačí pranostiky popisují, co se děje na svátky vybraných světců ve světě ptáků. Tak trochu rozmarné verše jsou založeny na zkušenostech, získaných celoživotním pozorováním přírody. V Roce s ptačími křídly nás pak autor vezme na toulky přírodou a ukáže, co je v jednotlivých měsících možné pozorovat, máme-li oči a uši ptákům otevřené. Knížku doprovázejí dobové dokumenty, fotografie a ilustrace.

Útlá knížka nazvaná NÁČELNÍKŮV ROK byla vydána Ligou lesní moudrosti u příležitosti osmdesátých narozenin spisovatele a horského tuláka Miloslava Nevrlého. Jde o knížku do kapsy, určenou hlavně pro chvíle odpočinku, řekl bych, že je ideální pro chvíle, kdy je potřeba ve všednodenním shonu provětrat hlavu něčím povzbuzujícím. Knížka na svých 52 stranách „kapesního“ formátu B6 obsahuje výběr z Náčelníkových knih Karpatské hry, Zašlá chuť morušek, Kniha o Jizerských horách a k tomu jako překvapení prakticky neznámý a obsáhlý autorův text O fšelyčemz hedbábném z mého mládí a rovněž doslov věnovaný čtenáři knížky… Obrázek na titulní straně daroval Pavel Čech – Machimia, grafické zpracování si vzal na starost Stanislav Dlouhý – Hadži.

Unikátní barevné diapozitivy Miloslava Nevrlého z nejznámějších a nejkrásnějších míst české i polské části Jizerských hor nás přenesou do doby na rozhraní padesátých a šedesátých let, doby hlubokých a zdravých lesů, kdy se člověk ještě mohl hodiny toulat o samotě mezi skalami a srázy. Zachyceno je i mnoho již neexistujících pomníčků a loveckých chat. Zasvěcené a čtivé průvodní slovo předního znalce celého pohoří přináší mnoho dosud nepublikovaných podrobností, zajímavostí a osobních vzpomínek, které ocení nejen zasvěcení milovníci Jizerek. Na konci je připojen medailon Miloslava Nevrlého od jeho přítele spisovatele Miloše Zapletala, který představuje autora v netradičním pohledu.

Autoři dalšího dílu jedinečné a oblíbené edice Album starých pohlednic nás zavedou prostřednictvím historických pohlednic, vydaných od počátku 20. století do čtyřicátých let, do Frýdlantského výběžku. Čtenář navštíví nejen všechna města a obce oblasti – Frýdlant, Bílý Potok pod Smrkem, Hejnice, Lázně Libverdu, Raspenavu, Višňovou, Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem, Dětřichov, Heřmanice, Kunratice, Višňovou, Černousy, Arnoltice, Pertoltice, Krásný Les, Horní a Dolní Řasnici, Bulovku, ale také jejich jednotlivé části a zapomenuté osady. Pohlednice zachytily i významná místa jižního okraje Frýdlantska – Jizerských hor, jako jsou Smrk, Smědava, Paličník, Frýdlantské cimbuří, Ořešník, údolí Černého potoka, Velký Štolpich... V několika případech se publikace dotýká i polského území. Soubor téměř tří set pohlednic, pečlivě vybraný z muzeí a řady soukromých sbírek a doplněný o česko-německý text, jistě přinese mnoho nového a zajímavého místním obyvatelům i všem návštěvníkům Frýdlantska, jednoho z nejsevernějších míst naší země. ISBN 978-80-86660-30-3 (chybné)