Jiří Bílek Livres

V osmém, posledním díle Hádanek naší minulosti, pro který jsme zvolili podtitul Moudrý císař s pověstí hlupáka, společně projdeme období od poloviny 15. století do konce století následujícího, kdy se Čechy i Morava staly "zemí dvojího lidu". Nejprve poznáme Nelehký osud husitského krále neboli dobu poděbradskou, poté se v kapitole nazvané Kterak se Dalibor nenaučil housti vydáme po stopách chudého rytíře z Kozojed a kutnohorských havířů a nezapomeneme ani na Tajemství velkého pábitele neboli kronikáře, který je i dnes stejně nekriticky zavrhován jako brán za autoritu. V kapitole Jak dal Kubata hlavu za blata se podíváme pod povrch jedné polozapomenuté pověsti a na závěr nás čeká císař Rudolf II., který by mohl být dokladem toho, že Tajemství hvězd nikdy nepoznáme.

V tomto dílu Hádanek naší minulosti s podtitulem Jasný pohled slepého krále se projdeme po 14. století, na jehož počátku vystřídala Přemyslovce lucemburská dynastie. Začneme příběhem nazvaným Láska setnutá ostrým prknem, v němž si představíme slavnou mileneckou dvojici na pozadí Braniborů v Čechách. Potom si zahrajeme na detektivy a pokusíme se zjistit, proč byla Tragická popolední siesta, při níž vymřel po meči rod Přemyslovců. Podobně napínavé bude pátrání po tom, kdo byl Muž samostatný, o své újmě skládáním se bavící neboli kronikář Dalimil. Jan Lucemburský znovu zvolá své slavné Toho bohdá nebude na pláni u Kresčaku a na závěr se podíváme trochu netradičně na jeho slavného syna a možná poznáme i Nejsladší tajemství Otce vlasti.

18. století - Smutná císařovna s pomněnkovýma očima. V tomto dílu Bílých míst české historie vám nabízíme procházku tak trochu opomíjeným 18. stoletím. Nejprve poznáme tři známé muže ve vyprávění nazvaném Dva zbojníci a nepohodlný hrabě a představíme si – pro mnohé asi netradičně – duchovního, jehož jméno se stalo symbolem náboženského útlaku natolik, že jsme kapitolu nazvali Temný páter z doby temna. Nebude chybět ani Marie Terezie neboli Smutná císařovna s pomněnkovýma očima, o níž se vypráví plno legend a polopravd či přímo pomluv. Dozvíme se také Jak dopadli sedláci u Chlumce a zda byl Josef II. skutečně velkým lidumilem, dobrým reformátorem a oblíbencem poddaných. Na závěr se vypravíme na severozápad Čech, kde dožíval svůj bouřlivý život Milovník a svůdce zavřený do knihovny, ale nebudeme si povídat jen o něm, protože závěr 18. století nabízí nejednu zajímavost i otázku bez odpovědi.

V tomto dílu Hádanek naší minulosti, podtitulu Čtyři Janové a bratr Prokop, se zaměříme na období, které někteří považují za vrchol našich národních dějin, zatímco jiní by jej nejraději vymazali. Na osudech pěti mužů ukážeme, proč tomu tak je, a prozkoumáme, co skutečně víme a kde se pohybujeme v nejistotě. V první kapitole, nazvané Brzy jazyk nazývati, se seznámíme s krutou smrtí Johánka z Pomuku na pozadí doby Václava IV. Následuje Jan Hus, který nám připomene, že je lepší věřit pravdomluvnému. Dále se setkáme s Prokletým lapkou s čistou duší a s knězem Prokopem se na Lipanské pláni zeptáme, Kdež jsou boží bojovníci. Na závěr nás čeká Poslední statečný na hradě s biblickým jménem. V příštím díle, podtitulu Moudrý císař s pověstí hlupáka, projdeme obdobím od poloviny 15. století do konce století následujícího, kdy se Čechy a Morava staly "zemí dvojího lidu". Poznáme Nelehký osud husitského krále, chudého rytíře z Kozojed a kutnohorských havířů, a prozkoumáme Tajemství velkého pábitele, který je dodnes nekriticky zavrhován. Na závěr se podíváme na císaře Rudolfa II., který by mohl dokazovat, že Tajemství hvězd nikdy nepoznáme.

V tomto dílu Hádanek naší minulosti s podtitulem Dlouhý stín na Moravském poli se projdeme téměř třemi stoletími, během nichž se setkáme s dramatickými událostmi ovlivňujícími český stát. Klíčovým motivem je láska, která se snadno a rychle mění v nenávist, posilující silné a srážející slabé. Na dvou známých dvojicích, Boženě a Oldřichovi, a Jitce s Břetislavem, si ukážeme, jak tento motiv formuje jejich osudy. První král a tucet nůší také nezapomínají na milostné motivy, stejně jako Proradné plémě Vršovců. Nejvíce lásky, nevěry a rozvodů však zažijeme před příchodem Dlouhého stínu na Moravském poli. V dalším dílu, Jasný pohled slepého krále, se přesuneme do 14. století, kdy lucemburská dynastie nahradila Přemyslovce. Začneme příběhem Láska setnutá ostrým prknem, který se zaměří na slavnou mileneckou dvojici a Branibory v Čechách. Následně se pokusíme odhalit důvody Tragické popolední siesty, kdy vymřel rod Přemyslovců. Napínavé bude i pátrání po Muži samostatném, neboli kronikáři Dalimilovi. Jan Lucemburský opět pronese své slavné Toho bohdá nebude na pláni u Kresčaku a na závěr se podíváme na jeho syna a odhalíme Nejsladší tajemství Otce vlasti.

Třetí díl ze série historických knih, které mapují zdánlivě poznaná údobí českých dějin v událostech obecně známých, a přesto stále majících svá „bílá místa“. V pěti kapitolách z 19. století se potkáme nejprve s Napoleonem, potom si přiblížíme revoluční rok 1848, vydáme se na císařský dvůr za Františkem Josefem I., nahlédneme do života českých obrozenců a vlastenců a na závěr navštívíme „zrádce národa“ Karla Sabinu, „nešťastného Rigoletta“ Rudolfa Mrvu a posvítíme si na tzv. hilsneriádu.

Karel IV., římský císař a český král, oslaví v květnu 700 let od narození. Byl jedním z nejvýznamnějších panovníků středověké Evropy, známým pod různými přídomky jako Otčím říše či Otec vlasti. Jaký však byl ve skutečnosti? Jako vytoužený syn byl poslán do Paříže, kde vyrůstal bez rodičovské lásky. Stal se kralevicem, který se účastnil bojů v Itálii, a moravským markrabětem, usilujícím o rozkvět českého království. Byl českým králem, milovníkem rytířských turnajů, manželem čtyř žen a otcem několika dětí, které sloužily jeho politickým cílům. Jako římský císař založil pražskou univerzitu, Nové Město, Karlštejn a Kamenný most. Byl vášnivým sběratelem umění a svatých ostatků, autorem vlastního životopisu, ale také ješitným panovníkem, který se považoval za výjimečného. Jeho vláda byla poznamenána ambicemi, podvody a bigotností, přičemž církev byla pro něj důležitým spojencem. Svému nástupci zanechal mocné království, ale také řadu problémů, které vyplývaly z jeho vlády.

Menhiry jsou uměle vztyčené kameny a jeden z projevů tzv. megalitické kultury. O jejich účelu, poslání i době vztyčení koluje vedle pověstí a legend také řada odborných i laických teorií. Někteří badatelé v nich vidí kultovní místa, jiní pravěké astronomické observatoře a kalendář, další místa koncentrace mimořádně silné „zemské energie“ či označení průběhu „dračích žil“, nechybějí ani názory, že jde o nepřímý doklad dávných styků s mimozemskými civilizacemi. Patrně každý zná anglické Stonehenge nebo bretaňský Carnac, ale vztyčené kameny – ať již izolované, ve skupinách či jako součást megalitických staveb – najdeme na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Nejznámější i méně známé lokality z Evropy, Ameriky, Afriky, Asie i Oceánie navštíví čtenář v první části knihy. Také na území Čech se vyskytuje řada vztyčených kamenů, které jsou některými badateli označovány za pravěké menhiry, s čímž jiní nesouhlasí. Knížka zavede čtenáře na 115 lokalit v Čechách, kde se tyto záhadné kameny, kamenné řady a kruhy a kamenné stoly nacházejí, na dalších 11 lokalit, kde již kameny nelze vidět, protože zmizely, a na 20 míst s kameny a kruhy vztyčenými v posledních desetiletích většinou stoupenci novodruidismu a psychotroniky. Text doplňuje přes 280 fotografií, mapek, plánků, kreseb a dalších ilustrací a knížka může sloužit také jako turistická příručka k návštěvě jednotlivých lokalit.