Zaměření osmého svazku edičního řady oblastních obrazových průvodců udává podtitul Historie, památky, příroda. Jednotlivé lokality jsou řazeny do určitých okruhů, které je možné využít při plánování výletních tras. Každé místo má svou značku a číslo, jež se opakují v mapách a v katalogu se základními cestovními informacemi a usnadňují tak čtenáři orientaci.
Brilantní encyklopedie s částmi nazvanými Podél Labe, Orlické hory a Podorlicko, Pod Vysočinou. Obsahuje 424 stran, 240 +119 černobílých fotografií, 33 barevných.
Osvícenský absolutismus se odvrátil od hýřivého bohatství barokové kultury a zjevně lépe mu odpovídal střízlivý klasicismus. V českých zemích zůstala na poli architektury vyhrazena vůdčí role šlechtě, oproti předchozím obdobím narůstal na objemu stavební podíl státu. V nejlepších architektonických dílech z konce 18. a první poloviny 19. století se setkáváme s ohlasem francouzské kultury, ať už je to sloh Ludvíka XVI., tzv. „revoluční“ klasicismus či napoleonský empír. Zaznívá zde ale i palladianizující nota, zprostředkovaná návazností na anglický klasicismus, nepřekvapí odezva architektury Berlína, Drážďan či Mnichova (připomeňme alespoň chotkovskou Kačinu či velkolepou stavební činnost liechtensteinskou ve valticko-lednické doméně). Takto pojatá syntetická studie o architektuře klasicismu v českých zemích u nás prozatím nevyšla a nakladatelství jí zahajuje volnou řadu o architektonické tvorbě různých uměleckých slohů. Reprezentativní provedení s téměř dvěma sty vyobrazeními představuje v uceleném pohledu nejen nejvýznamnější stavby, ale i jejich stavebníky a stavitele.
Kniha svým rozsahem i čtenářským určením navazuje na ediční řadu Velkých dějin zemí Koruny české, snaží se však v jednom svazku podat celkový vývoj architektury od raně středověkých počátků po současnost. Postihuje tak hlavní proudy vývoje architektury na domácím teritoriu, slohová období románské, gotické, renesanční, barokní a klasicistní architektury, období historismů i proměny moderní architektury, a připomíná nejvýznamnější realizace a tvůrce, kteří zde působili. Vedle architektury jsou zmíněny i důležité urbanistické koncepce a milníky v rozvoji sídel. Kniha kromě černobílých a několika barevných fotografií zahrnuje i dobová vyobrazení a kresby půdorysů, těžiště však spočíá v textové části. ISBN 978-80-7432-000-2
Kniha se soustředí na umění, které na Rudolfově dvoře vznikalo a také na sběratelství a mecenášství Rudolfa II.. Ze životopisu císaře připomíná jen to, co je relevantní pro vznik a rozvoj jeho zájmů a zálib. Sleduje také, do jaké míry se panovníkovo přesídlení do Prahy promítlo v životě města. Text je doplněn velkým množstvím fotografií.
Renesanční letohrádek Hvězda je symbolem Prahy a jeho neobvyklá podoba spolu s umělecky kvalitní štukovou výzdobou se vymyká českým i evropským loveckým zámkům. Kolektiv badatelů pod vedením Ivana P. Muchky jej zasazuje do kontextu habsburské a evropské architektury. Idea stavby určené k sezónnímu odpočinku mezi zelení zůstává v raném novověku v podstatě nezměněna, avšak konkretizuje se v různých architektonických realizacích. Mezi specifika pražského letohrádku patří šesticípý půdorys, překvapivá monumentalita, zdánlivě bezúčelný pevnostní charakter, technicky náročná střecha a mnohovrstevnatá ikonografie bílých štukových reliéfů v interiéru, evokující antický Řím. Obora s širokými alejemi, křížícími se do obrazce hvězdy, je rovněž významným prvkem utvářejícím charakter Hvězdy. Klíčovou roli při jejím budování hrál pražský místodržící Ferdinand II. Tyrolský, jehož humanistická osobnost a otevřený životní styl ovlivnily kulturní prostředí. Letohrádek měl umělecky působit, uchvacovat divákovu mysl a sloužit ke sportovním aktivitám. Bohatství motivů a myšlenek, které byly pro umělce Hvězdy určující, je zpřístupněno výpravnou obrazovou dokumentací, jejíž nové snímky štukové výzdoby pořídil fotograf Vlado Bohdan.
Výpravná monografie o aristokratických sídlech v českých zemích – velkolepé rezidence předních aristokratických rodů i menší a nenáročné zámky vystavěné nebo přestavěné v letech 1780–1914.
První část knihy zahrnuje sídla, jejichž podobu ovlivnil klasicismus. Setkáme se u nich s ohlasem francouzských stylů či anglického klasicismu, ale i s odezvou architektury Berlína či Drážďan a samozřejmě s výraznými vazbami na vídeňskou metropoli a její kulturu. K nejosobitějším počinům se v tomto období řadí chotkovský zámek Kačina a velkolepá stavební činnost Liechtensteinů ve valticko-lednické doméně, jež svým významem přesáhly hranice českých zemí.
Veľká publikácia približuje textom aj farebnými fotografiami hrady a zámky na území Slovenska, Moravy a Čiech, ich vznik, históriu, bohatstvo interiérov, výzdobu a pod.
