Sociální vědy v otázkách a odpovědích
- 158pages
- 6 heures de lecture
Určeno zájemcům o sociální obory na Univerzitě Hradec Králové.







Určeno zájemcům o sociální obory na Univerzitě Hradec Králové.
Dans la production littéraire prodigieuse de Victor Hugo, Quatre-vingt-treize est la dernière œuvre de l'exil, une vaste fresque historique publiée en 1874, entre la première édition des Châtiments et la dernière série de La Légende des siècles. C'est donc une œuvre de la maturité, celle d'un homme éprouvé, fort de ses combats, de ses engagements, de sa réputation, au sommet de sa puissance dramatique. Comme son titre l'indique, Quatre-vingt-treize est l'épopée de la Révolution française, racontée à travers trois personnages symboliques : un vieil aristocrate, le marquis de Lantenac, son neveu, Gauvain, un noble rattaché aux humbles, et un homme du peuple, Cimourdain, père adoptif de Gauvain. C'est donc les liens familiaux qui unissent ses personnages avant de les voir plonger dans la tourmente des événements, et lutter les uns contre les autres. Soit par convictions de rang et de classe, soit par raison, soit encore pour un idéal. Dans l'effervescence des actes sanguinaires, seul le peuple, consciemment ou inconsciemment, semble s'imposer en héros. Résonnant comme en écho aux turbulences de la Commune, l'œuvre délivre les préoccupations sociales et humanistes d'Hugo, son idée de la fatalité, dans une imposante lutte entre le bien et le mal. --Céline Darner
13 měsíců v koncentračním táboře. Románová reportáž zpodobuje na příběhu německého herce a na osudech dalších osob nástup fašistické hrůzovlády v Německu, odhaluje nelidské podmínky v jednom z prvních koncentračních táborů, přičemž líčí i soudržnost,statečnost a obětavé kamarádství, jež v těchto situacích prosazovali uvědomělí dělníci a komunisté.
Dvoudílný román. Barva krve-kronika dvou generací měšťácké rodiny minulého století v níž se čtenář seznamuje s rakušáctvím české buržoasie, nahlíží do ovzduší protirakouských spolků a národního uvědomění, je účastníkem obsazení Prahy Prusy stává se svědkem vzniku Národního divadla. otevření Jubilejní výstavy v Praze boj za všeobecné hlasovací právo. Hrdinkami jsou Karolin provdaná bez lásky trpně podavající svazku mužem jehož ji dohodili její dcera Pavlína hledá zoufale únik z konvenčního manželství cestou násilí. Druhý díl - Dědictví sleduje rozklad a úpadek této měšťácké rodiny v době před 1. světovou válkou i osudy ve válečné vichřici do prvních dvou převratových let. V postavě sirotkovi Márince - vnučky Karolíny a dcery Pavlíny staví autorka hrdinku jež sama na světě po nesnadném mládí se přimyká velké rodině proletariatu s nímž dospívá k vědomí, že osvobození ženě může přinést jen osvobození dělnické třídy.
Příběhy Jákobovy (1933), Mladý Josef (1934). První a druhá část slavné tetralogie o Josefu Egyptském, kterého jeho závistiví bratři prodali do Egypta. Tato část vypráví příběh Jákoba, syna Izákova, a jeho lásky ke krásné Ráchel. Inspirací byla I. kniha Mojžíšova – Genesis. Zpracované motivy jsou jen zlomkem dějů, o nichž biblická předloha hovoří a od ostatních podobných děl se liší hluboce lidským a zároveň nadčasovým pojetím osudů svých hrdinů.
Kniha pohádek, které autorka psala pro proletářské děti, vypráví o boji proti zlým, panovačným lidem, o ceně poctivé práce, o osudu chudých lovců perel, o Palečkově hrdinství, o hastroši a víle, o zázračné jehle chudé švadleny a j.
Román o osudech mladé ženy z venkova v prostředí pražské společnosti a její zahálčivé buržoazie a živořících intelektuálů. Později pozná, že život se změnil v nudu a živoření. Aby se vyhnula příštím zklmáním, odchází do Prahy. Své zklamání léčí literární prací ve společnosti měšťáckého salonu. Brzy zjistí, že byla opět zklamána. Dobrodružství v horách, chvilka milostného poblouznění, rozbije její dívčí sny. Lásku mezi chudou bohémskou společností si vykupuje představu hledaného štěstí.