Barbora Steinlauf Livres

Podnázev: Rozhodování na pomezí intenzivní medicíny a paliativní péče. Publikace je věnována tématům z klinického prostředí, kde se střetává intenzivní medicína a paliativní péče, z prostředí, kde se rozhoduje, do jaké míry má být pacient léčen intenzivně, do jaké míry má smysl kurativní přístup a v jakém okamžiku má být tento přístup částečně nebo zcela nahrazen přístupem paliativním. Kniha do značné míry sleduje tematickou strukturu oblasti medicínského práva v zahraničí označovanou jako „law at the end of life“. V závěru je kapitola věnována právní analýze konkrétních případů z praxe. Jedním z cílů publikace je překročit pouhou teoretickou analýzu a nabídnout vhled do reálných situací, které klinická praxe v souvislosti s poskytováním péče v závěru života řeší. Jejím zásadním cílem je předložit ucelené právní pojednání o uvedených otázkách a vyplnit tak prázdné místo v současné odborné literatuře. Právní stav k 1. 3. 2022.

Ke dni 8. 4. 2020 nabyl účinnosti nově přijatý zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, dle kterého mohou očkovaní a jejich blízcí požadovat po státu náhradu újmy způsobené povinným očkováním. Cílem zákonodárce při přijímání zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním bylo zakotvit v českém právním řádu možnost domáhat se na státu náhrady újmy, která očkovanému nebo osobě blízké vznikla v důsledku podrobení se povinnému očkování, neboť je to právě stát, kdo ukládá povinnost podrobit se povinným očkováním. Tato možnost do přijetí zákona absentovala. Jedná se přitom o možnost zcela zásadní z hlediska ústavně garantovaného práva na náhradu újmy vzniklé zákrokem, který je pacient nucen podstoupit. Komentář je určen pro každého, kdo se bude o problematiku odškodňování následků povinného očkování zajímat, a každého, koho se bude tato problematika osobně týkat. Je samozřejmě určen také právníkům a advokátům, kteří budou očkované a jejich blízké při aplikaci zákona zastupovat. Právní stav publikace je k 1. 9. 2020.

Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách nově upravuje podmínky pro získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a to bez ohledu na poskytovatele. Stanoví povinnosti vůči správním orgánům, pacientům a dalším subjektům a zavádí nové právní instituty, včetně těch vyplývajících z evropské Úmluvy o ochraně lidských práv. Dále podrobně vymezuje vzájemná práva a povinnosti poskytovatelů a pacientů. Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách nahrazuje dosavadní prováděcí předpisy a řeší specifické oblasti, jako jsou asistovaná reprodukce, sterilizace, kastrace, změna pohlaví, genetická vyšetření a další. Tento praktický komentář se zaměřuje na souvislosti obou zákonů s dalšími právními předpisy, včetně občanského a trestního zákoníku, a evropské Úmluvy. Je koncipován tak, aby byl srozumitelný nejen pro právníky, ale i pro zdravotnické pracovníky. Publikace reaguje na rostoucí počet kauz v oblasti zdravotnického práva a vyplňuje mezeru na trhu, kde chybí ucelenější publikace. Autoři komentáře jsou zkušení právníci z České lékařské komory. Právní stav publikace je k 1. 6. 2018.