William Hünermann Livres

Kniha Hořící oheň vypráví o životě a pontifikátu Pia X.

Kniha Hořící oheň, která vypráví o životě a pontifikátu Pia X., patří mezi nejlepší díla známého životopisce Wilhelma Hünermanna. Je plná života a humoru. Přídomek „hořící oheň“ je převzat z Malachiášova proroctví. Původně se papež Pius X. jmenoval Giuseppe Sarto, narodil se v prosté rodině v Riese, byl synem listonoše. Jako kněz působil v několika farnostech, v diecézní kurii i v bohosloveckém semináři. Ve věku devětačtyřiceti let se stal biskupem v Mantově a po devíti letech patriarchou v Benátkách. V roce 1903 byl zvolen papežem katolické církve. Neměl velké vzdělání ani diplomatickou průpravu, ale obklopil se schopnými spolupracovníky. Usiloval o obnovu církve, kterou viděl ohroženou modernismem a vzmáhajícím se komunismem. Zasazoval se o to, aby se dostala více ve známost sociální nauka církve. Kléru zakázal nežádoucí angažovanost v politice a žádal po něm větší nasazení v pastoraci. Roku 1910 vydala Kongregace pro svátosti z jeho podnětu dekret, který dovoloval dětem přijmout první svaté přijímání a svátost smíření mnohem dříve, než tehdy bylo zvykem, už asi v sedmi letech. Pius X. zemřel v roce 1914, začátkem 1. světové války. Už 29. května roku 1954 byl prohlášen za svatého.

Kniha líčí život svatého Damiána de Veuster (1840–1889), belgického kněze, který se zasvětil malomocným na ostrově Molokai, kde byli nemocní vyhošťováni, aby se zabránilo šíření nemoci. Na ostrově panovaly otřesné podmínky a nemocní žili bez naděje, mnozí se uchylovali k bezstarostnému životu. Otec Damián zde žil šestnáct let, než se sám nakazil. Během svého působení vybudoval kostel, vodovod, dřevěné domky, nemocnici a sirotčince. Založil také pěvecký sbor a kapelu, čímž obyvatele smysluplně zaměstnal a přivedl mnohé ke křesťanské víře. Jeho životní příklad měl větší dopad než slova. V roce 1995 byl prohlášen za blahoslaveného a v roce 2009 byl kanonizován. V anketě vlámské televize VRT byl zvolen největším Belgičanem všech dob. Je patronem lidí stižených malomocenstvím a nemocí AIDS, a jeho socha stojí před vládní budovou v Honolulu a v Kongresu USA. P. Wilhelm Hünermann (1900–1975), autor několika desítek životopisných románů, napsal i další známá díla, která byla přeložena do mnoha jazyků.

Ján Mária Vianney (1786 - 1859) pracoval až do svojho 19. roku života na rodinnej farme, uprostred hrozby a prenasledovania francúzskej revolúcie. Už ako chlapec sa chcel stať kňazom, ale kvôli svojmu slabému talentu sa mu len najväčším úsilím a ťažkosťami podarilo dosiahnuť svoj vytúžený sen. Ako mladého kňaza ho poslali do dedinky Ars, ktorá vtedy mala 230 obyvateľov a trochu lásky k Bohu. Ale intenzívne modlitby kňaza, vyčerpanie a práca, ktorú obetoval za oživenie ich viery, spovedanie a inšpirujúce kázne, čoskoro urobili z Arsu miesto navštevované nespočetnými pútnikmi z celého sveta. Román Farár z Arsu je životný príbeh kňaza, ktorý Bohu obetoval všetko.

Románový životopis papeže Angela Roncalliho, známého jako Jan XXIII., zobrazuje jeho prostotu a hlubokou víru. Byl knězem, jehož srdce objímalo celý svět a jehož život byl formován oblíbenými světci. Měl vlastnosti svatého Josefa, mírnost biskupa Františka Saleského, veselost jezuity Johannese Berchmanse, humor Filipa Neriho a čistotu Aloise z Gonzagy, stejně jako lásku k chudobě jako František z Assisi. Kristus vyzařoval z každého jeho slova a skutku; nejen hlásal radostnou zvěst, ale také ji žil. I když čelil kritice a neporozumění, jeho utrpení a umírání oslovilo mnohé. S tichou veselostí přijal smrt, zesnul v pokoji s Pánem i lidmi. Byl učitelem v životě i smrti, a jeho biskupské heslo „Oboedientia et Pax! – Poslušnost a pokoj!“ nejlépe vystihuje jeho podstatu. P. Wilhelm Hünermann (1900-1975), autor několika desítek románů přeložených do mnoha jazyků, žil v Essenu a jeho díla zahrnují tituly jako Hořící oheň a Farář arský.

Příběh ugandských křesťanských mučedníků z konce 19. století, kdy na ugandském trůnu vládl slabošský císař, jenž snadno podléhal různým našeptáváním...

Der 1995 selig gesprochene Pater Damian de Veuster (1840–1889) war Missionar und ist bekannt und verehrt aufgrund seiner Tätigkeit auf der Leprainsel Molokai im Pazifik. Er infizierte sich selbst mit der Krankheit, der er 1889 erliegt. „Damian de Veuster, der Priester der Verbannten“ ist jenes klassische Hünermann-Buch, das Generationen von jungen Lesern für ein Ideal zu begeistern vermochte. Doch auch ein Leser unserer modernen Gesellschaft, die die Verantwortung des einzelnen für die Dritte Welt kennt, wird sich der Eindringlichkeit und Tiefenwirkung dieses Buches nicht entziehen können.

Svatý Petr Julián Eymard (1811-1868) založil kongregaci eucharistiánů a kongregaci Služebnic Nejsvětější svátosti. Již od dětství ho mocně přitahovalo tajemství eucharistie. Vstoupil do noviciátu Oblátů Neposkvrněného Početí Panny Marie (OMI), ale pro nemoc se zase musel brzy vrátit domů. Stal se diecézním knězem a působil jako kaplan a farář ve více farnostech. Uposlechl Božího povolání k řeholnímu životu a stal se členem kongregace maristů, v níž zastával odpovědné úřady. Již v tomto údobí založil a vedl různá eucharistická díla. Když se 2.2.1851 modlil v mariánské svatyní Fourviére v Lyonu, dostalo se mu osvícení, v němž poznal hlas P. Marie a zároveň pozvání: "Každé tajemství v životě Krista Pána má svou osobitou řeholi, která je jemu zvlášť zasvěcena, pouze eucharistie, nejvznešenější tajemství, nemá žádnou...". Bylo pro něho velkou obětí, že se musel od maristů odloučit, aby založil novou řeholi. Počáteční potíže a nesnáze, které zvládl s obdivuhodnou trpělivostí a odevzdaností, strávily jeho síly. Kongregace jím založená však zmohutněla a rozšiřovala se.

Autor na vzrušujúcom pozadí udalostí opisuje život svätého Martina z Tours, jedného z najoblúbenejších a najznámejších svätcov Cirkvi.