Čtenáři z konce 20. století se dostává do rukou vytříbené čtveroevangelium „knihy knih“, jež byla po obě křesťanská tisíciletí nevyčerpatelným zřídlem bohaté duchovnosti a jež jím zůstává podnes. V přívalu bezpočtu nových spisů si bible uchovává pozici nejvydávanější knihy na světě a její Nový zákon vyniká stále poutavostí svého vyprávění, vroucností svých meditací a dramatičností Ježíšova poslání...
Sbírka rýmovaných i volných veršů a básnické prózy zachycuje dojmy a nálady z italského pobřeží s ozvuky na antickou kulturu (Ostijské sedmikrásky, Kočky v rozvalinách starého Říma). Mimo toto základní téma jsou zde i veršečisté přírodní lyriky (U moře, Magnólie na klášterním dvoře, Bílý šeřík), verše, které se v zasnění zastavují u intimních věcí denního života (Sklenička na víno, Lampa, Prsten, Pudřenka, Čínský vějíř) a jedna z básní je věnována památce O. Březiny (Krajina kolem Jaroměřic).
Historický román psaný za druhé světové války poukazuje na neobyčejný život jedné ze slavných postav českých dějin, Anežky Přemyslovny.V dobách mocenských bojů, intrik a násilnictví vyrostla z rodu Přemyslovců neobyčejná žena, která se zřekla údělu vladaře a zvolila jako svůj životní cíl službu chudým a potřebným. Autorovi se podařilo vykreslit přesvědčivý portrét šlechtičny, která znamenala mnoho pro rod Přemyslovců, ale ještě více pro prostý český lid, ženy, která přežila svou dobu a v českém království po sobě zanechala nesmazatelnou stopu. Jejím prostřednictvím poznává čtenář další historické postavy z jejího okolí a je svědkem dramatických událostí v dějinách Českého království ve třináctém století.
