Hana Oboda Livres

Baladický příběh o osudu pětileté holčičky a její rodiny z doby represivní normalizace, který po mnoha letech skládá jako již zralá žena z nesouvislých střípků svých vzpomínek. Její rodiče patřili mezi emigranty, jimž se nepodařilo dostat své dítě za hranice. Starala se o ni babička v drsném a rázovitém Pobeskydí na hranici Moravy a Slezska, v kraji horského vlnobití na pozadí proměnlivého nebe, černých uhelných slojí a prvních panelákových sídlišť barvy šedi. Vnímání předškolního dítěte je však plné barvité fantazie a hravé magie. Bezbřehá spirituální a metaforická spontánnost dětské duše kontrastuje s nenaplněnou duchovní potřebou člověka zbaveného víry, s uzavřenou pohraniční politikou komunistického režimu a vše graduje v absurdním osudu hlavních hrdinek říznutých horalskou krví, v jejímž divokém klokotu láska, touha, vášeň, nevěra, zrada, zodpovědnost, pochopení a odpuštění nemohly dohrát své role do úplného konce, protože Boha nahradil cenzor.

Historický román z doby, kdy křesťanství teprve nabíralo dech Břetislav I. nastoupil na knížecí stolec v temném období českých dějin poznamenaném bratrovražedným bojem mezi syny mocného Boleslava II. Chybělo málo a české knížectví navždy zmizelo z mapy Evropy. Jako kdyby se nad vládnoucí dynastií rozprostřela zlá kletba. V osobě Břetislava I. se dostává k vládě silná osobnost předurčená k tomu, aby zemi svých předků vrátila ztracené postavení. Píše se rok 1039 a kníže se odhodlává k riskantnímu a nečekanému kroku. Jeho poslové se rozjíždějí s lýčeným provazem vystaveným na odiv na znamení trestu za neuposlechnutí knížecích rozkazů do všech koutů země. Posel se objevuje i na Vlčí stráni, kterou obhospodařuje tajemný rod odmítající přijmout křesťanskou víru. Odříznutý od světa nebezpečnými vlčími pralesy žije v bezpečném světě starých bohů...

Román o ztrátě, která otevřela nebezpečnou cestu do hlubin vlastní duše. Jana otěhotněla, Jana předčasně porodila, Jana přišla o dítě. Co všechno z rodinné historie se může ukázat během šesti neděl? A je osud jedné generace osudem i těch dalších, jako když si lidé přehazují horkou bramboru? U Jany se přítomnost i budoucnost zakusují do minulosti jako had do svého ocasu a hlas krve nelze přeslechnout… Hana Kolaříková napsala působivý psychologický román o ženě, která se po smrti dítěte ocitla ve zlomové situaci. Matka, otec, muž, milenec, nejbližší přítelkyně – kdo jí dokáže ukázat světlo? Najde Jana klíč ke svému nitru hluboko v rodinné historii, která sahá až k holocaustu? Nebo v Africe, která opájí smysly?

Novela české spisovatelky zachycuje zdánlivě prostý příběh ženy, která na začátku jednoho nevyzpytatelného léta přichází žít do pohraničních hor. Není jasné, co nechává za sebou, ani co ji přivedlo sem. Aurora má kolem sebe energii, které k sobě přitahuje všechny obyvatele letargické vesnice; mladou hospodskou Lindu i osaměle žijícího Martina. Tady nikdo šrámy na duši neléčí, bolest se zahání prací, rutinou, pitím. Ale neuchopitelná žena z města jako by se těch starých ran uměla dotýkat, otvírat je. Bude to k dobrému, nebo ke zlému? Příběh se zvláštní, evokativní atmosférou a bohatým jazykem se čte hladce, ale zanořuje se hluboko jako ty nejskrytější lidské tužby.

Vídeň na přelomu devatenáctého a dvacátého století, modrý Dunaj, Straussovy valčíky a jedna odvážná mladá žena, jíž doba nepřála. Marianna by ráda roztáhla křídla, ale společenské konvence ji zavazují ke sňatku, zajištění rodu a podpoře svého muže Adolfa Landsbergera, úspěšného textilního podnikatele. Skrze její vzpomínky coby staré ženy, která se uchýlila se synem do poválečného Irska, sledujeme nejen osud Marianny samotné, ale i lidí, které milovala a ztratila. Dunajský racek je románovou freskou oživující skutečný příběh jedné židovské velkoprůmyslnické rodiny, ale i niternou výpovědí citlivé a přemýšlivé ženy.