Michal Černoušek Livres

Pohádky mají ve vývoji malého dítěte nezastupitelné místo. Vnášejí do jeho světa smysl a řád a nabízejí mu polarizované, srozumitelné obrazy dobra a zla a podporují rozvoj citového prožívání, sdělují mu informace o mravních dimenzích lidského života a mají i terapeutickou hodnotu. Kniha přináší studie o jednotlivých pohádkách: Popelka (o sourozenecké rivalitě, čistotnosti, o odpoutávání od matky), Perníková chaloupka (o sourozenecké solidaritě, o nenasytnosti, o proměnách mateřské postavy, o vývoji k nezávislosti), Sněhurka a sedm trpaslíků (o žárlivosti, narcismu, otcovské zradě a každodenní práci), Princ Bajaja (o mýtu hrdiny, maskulinitě, o chlapeckém ideálu, o symbolice trojky), Dlouhý, Široký a Bystrozraký (o boji proti zlu, o přechodových rituálech, o dostatečně dobrém otci a identifikaci s ním), Červená karkulka (o pokušení, o lykantropii, o vztahu dívenky k maskulinitě, o nevyzrálé erotice, o existenciální krizi puberty). Dále kniha obsahuje studie Význam čertů v pohádkách (zlehčení zla, vykonavatelé trestu) a Pohádky jako průprava k řešení problémů a Pohádky a dvojí tvář ideálu (o problému ztotožňování a o přitažlivosti špatného ideálu).

Kniha je zacielená na detské publikum (tomu sú prispôsobené aj ilustrácie v knihe, ktoré však vôbec nepôsobia rušivo), konkrétne na priblíženie európskych dejín a európskej identity. V knihe nie je načrtnutá len historická línia, ale nachádza sa tu aj polemika, či vôbec existuje Európa, aké sú jej geografické hranice, aké národy a etniká tvoria Európu atď. Samotná historická línia začína v antickom Grécku a neskôr v Rímskej ríši. Autor pokračuje tzv. barbarskými kráľovstvami cez stredovek (spomenutá je aj Samova ríša a Veľká Morava) až po súčasnosť. Zaujímavosťou je akcent na spoločenský rozmer, keď autor dáva do pozornosti napr. mestá, trhy, školy, karneval, vedu, stroje a peniaze.

Soubor inspirativních námětů z oblasti psychologie pro tvorbu a ochranu životního prostředí. Pokus o předložení některých vzájemných vazeb mezi ekologií a psychologií.

Autor psychoanalytickou metodou odhaluje psychologické faktory a mechanizmy, které u Luthera vedly k intenzivním mystickým zážitkům a následně pak ke vzniku protestantského hnutí.

Autor v publikaci představuje psychoanalýzu jako napínavou, stále se vyvíjející a hledající vědu o člověku. Kniha se zabývá problematikou nevědomí, vývojem analýzy ve 20. století, vývojem, dynamikou a strukturou osobnosti, tématem učení, otázkou tělesna a tělesnosti v psychosomatice, vztahovostí, účinnými faktory v psychoterapii, prostor je věnován i skupinové psychoterapii a vztahu psychoanalýzy k politice a kulturně-společenskému dění. Představuje náčrt hlubinné psychologie osobnosti, jež zahrnuje jak zdraví, tak i abnormální vývoj. Autorův příspěvek spočívá zejména ve snaze o integraci hlubinného psychologického, behaviorálního i humanistického pojetí člověka na pozadí psychoanalytického výkladu a porozumění, ale i o integraci často kontroverzně koncipovaných psychoterapeutických představ coby hermeneutického výkladu potíží a problémů pacienta, či coby víceméně objektivních poruch a zábran v psychickém vývoji, ve zdravém psychickém fungování.

Pohled na šílenství jako jev, který vždy provázel vývoj lidstva a se kterým se musela společnost vyrovnávat.