Román z roku 1864, barevný obraz doby z národního probuzení. Román líčí barvitě pražský i maloměstský svět na počátku 19. století.
Karolina Světlá Livres
24 février 1830 – 7 septembre 1899
Karolína Světlá est reconnue comme la fondatrice du roman de village tchèque. Son œuvre s'est nourrie d'inspirations issues d'amitiés avec des écrivains tchèques de premier plan et d'influences internationales, notamment l'auteure française George Sand. Des tragédies personnelles ont également façonné ses écrits et son attention portée à la condition féminine dans la société. Světlá a également été active au sein d'organisations féministes, prônant l'éducation et l'indépendance des femmes.
Pět povídek ("Přišla do rozumu", Teta Vavřincová, Hubička, Nebožka Barbora, Námluvy), které autorka napsala na vrcholu svých tvůrčích sil v letech sedmdesátých, aby v příbězích prostých venkovských lidí zachytila úsměvné i trpké rysy obyčejného života.
Úplné a původní znění (podle prvních vydání knižních nebo časopiseckých) povídek, novel, črt a charakteristických obrázků, jež spisovatelka - přední představitelka pokrokové měšťanské inteligence 60. let 19. století - čerpala ze svého sblížení s lidem ještědského kraje. Ústředním dějem většiny povídek je láska, kterou autorka chápe jako oporu charakteru, síly postav, jejich vůle a důslednosti. Hlavní váha povídek je pak v kresbě postav z lidu v němž spisovatelka "našla příklady mravní krásy a důslednosti, bezúrostřední cit, humor i hloubavý rozum: poznala lid jako oporu národního vědomí a strážce českého jazyka. Chtěla proto svým dílem ještědský lid oslavit, aby tím vytvořila přímý protiklad k městským salonům" (M. Podhorský)
Jedná se o výbor. Obsah: Lesní panna 7 Z Ještěda 33 O krejčíkově Anežce 64 Lamač a jeho dítě 121 Námluvy 187 "Přišla do rozumu" 214 Doslov 257 Ediční poznámky 262
Črty ze života pražské aristokratické a měšťanské společnosti
Sebrané spisy Karoliny Světlé: Meluzina Poslední poustevnice Modřín Marie Terezie Z Ještěda Lesní panna
Povídka o velké lásce Isabely a básníka Oskara,která skončí smutně.Autorka zde vydala podobenství o své lásce k Janu Nerudovi.
Tématika příběhů z pražského prostředí navazují na autorčiny zkušenosti z měšťanského života.
Román zobrazující náboženství v severních Čechách v josefínské době. Hrdinka románu se chce pomstít zemanské rodině Luhovských, kteří jí velmi ublížili.Nakonec od svého plánu upustí. Vyhraje pochopení a odpuštění nad pomstou.
