Jarolímková Stanislava Livres

Tato kniha je určena především mladším čtenářům, ale jistě nabídne zajímavé informace i dospělým, kterým postačí do historie jen nahlížet, aniž by museli zdolávat obsáhlé odborné texty. V první části vás seznámí s výstavbou panovnických sídel, jimiž nebyly pouze hrady, s jejich obranou i s běžným životem vznešených obyvatel – od vytápění, svícení a (ne)mytí až po hodování či turnaje, jichž se nezúčastňovaly kobyly. Druhá část knihy je pozvánkou k procházkám po nejvýznamnějších českých sídlech, které doplňují snadno zapamatovatelné a méně známé zajímavosti. Dozvíte se například: • proč králové nepobíhali po hradních nádvořích s korunou na hlavě, • proč bylo nutné v přesýpacích hodinách vyměňovat písek, • co měl Karel IV. společného se švestkami, čím si čistil zuby a proč byl vězněn na dvou hradech, • na kterém zámku se nachází nejstarší dochovaný výtah, starý 150 let, • co měli zakázáno obyvatelé domečků Zlaté uličky na Pražském hradě, • který panovnický zámek dostal „otočený“ orloj, • jak rytíři chránili svá brnění před rezivěním, • proč nebyli účastníci turnajů vytahováni na koňský hřbet jeřábem.

Kniha Vám dá odpověď na řadu otázek spojených s historií Prahy. Dovíte se, že čeští panovníci nesídlili pouze na Pražském hradě, jak skončil první zápas Sparty a Slavie, že pražské metro mohlo jezdit už v 19. století či proč chtěl Karel IV. setnout hlavu jednomu ze svých synů. Dále pak jak to bylo s hnízděním čápů na Týnském chrámu, že rostly pomeranče na místě, kde dnes stojí Slovanský dům a proč Pražané začali pěstovat pivoňky, jak dříve vypadaly přijímací zkoušky na Karlovu univerzitu a kdy se na Václavském náměstí lyžovalo.

Závěrečný díl netradičních průvodců po pražských zajímavostech Víte, •jak skončila úřednická kariéra Jana Zrzavého? •proč byl zaměstnancem Národního muzea pes? •kolik dětí měl J. K. Tyl se svou švagrovou? •kde měl restaurant dědeček Jana Wericha? •kde stával železniční kolotoč? •který český panovník bydlel v domě na Staroměstském náměstí? •komu patřil první pražský mrakodrap? •proč Oldřich Nový zaplatil sám sobě pokutu ve výši 150 korun? •proč přišel Nicola Pagannini v Praze o část chrupu? •o čem si povídal Thomas Alva Edison s Dismasem Šlaborem?

Víte, jak skončila úřednická kariéra Jana Zrzavého? Nebo proč byl zaměstnancem Národního muzea pes? Kolik dětí měl J. K. Tyl se svou švagrovou? Kde měl restaurant dědeček Jana Wericha? Druhý dil netradičního průovdce po Praze právě vychází! (aneb 162 pražských zajímavostí)

V knize se dozvíte mnoho zajímavostí. Například jak si pohledný živel Josef Václav Frič vydělával na živobytí obchodem s lihovinami, což mu někteří vlastenci vyčítali. Jak K.J.Erben vystudoval jen díky sbírce úředníkú z miletínského zámku.

Volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá a Co možná nevíte o životě našich předků opět přináší mnoho zajímavostí, které se do učebnic dějepisu nevešly, ale které dokreslují a přibližují život našich předků.

Zajímavá místa, postavy a události z českých středověkých dějin Volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá a Co možná nevíte o životě našich předků opět přináší mnoho zajímavostí, které se do učebnic dějepisu nevešly, ale které dokreslují a přibližují život našichpředků.

Zajímavá místa, postavy a události z českých středověkých dějin. Volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá a Co možná nevíte o životě našich předků opět přináší mnoho zajímavostí, které se do učebnic dějepisu nevešly, ale které dokreslují a přibližují život našich předků. Víte, kde se vzal v Brně drak? co to byly šmitny? který Čech navštívil jako první Tibet? proč Horymír neskočil z Vyšehradu? kolik hradů vlastnil Jan Žižka? kdo žádal jako dárek Kutnou Horu? za jak dlouho dojel Jan Lucemburský do Paříže?

Historie Prahy patří k mým oblíbeným tématům již dlouho, ale čím více se jí věnuji, tím více mě láká pátrat po méně známých zajímavostech a souvislostech – ať se týkají objektů, událostí či lidí. Vycházím z toho, že součástí minulosti naší metropole nejsou pouze honosné paláce, kostely různých stavebních slohů či obdiv zasluhující umělecká díla.

Tato kniha nabízí setkání se šesti slavnými českými muži, jejichž jména sice patrně znáte a víte, čím zasáhli do historie našeho národa, ale autorka o nich v tomto titulu nabízí řadu méně známých zajímavých informací, které se týkají především jejich osobního života a lidí, kteří jim byli nejbližší. Ze zcela jiného úhlu se zde představí hrabě Karel Chotek, František Palacký, Antonín Dvořák, František Křižík, Emil Holub a Julius Fučík.