Tři divadelní hry (A co svět, šéfe? Točí se, šéfe! ; Ještě skleničku? ; Jdi přece k Törpové!) výmluvně dokládají jevištní obratnost a myšlenkový rozsah předního francouzského dramatika (nar. 1927), jemuž r. 1965 udělilo předsednictvo Národního výboru francouzských spisovatelů Prixde l’Unanimité.Nepopírá, že zná Brechta a absurdní divadlo, ale sám už míří jinam a staví na přesvědčení podstatně jiném: "Nevěřím ani trochu v absurdnost světa ... Podle mne existují jenom věci, které jsme dosud nedovedli pochopit, ale ježčlověk nakonec pochopí."
