Petr Brožovský Livres

Už je to pět let od chvíle, co jsem naposledy umřel, ale pomalu mi to začíná chybět. Policejní sledovací a zásahový útvar jakž takž funguje, ale nikdo mě nevaroval, že to bude obnášet excelové tabulky, audity a videokonference. Jenže management nikdy nebyl mojí silnou stránkou – tou je střílení lidí. A tentokrát si to pár z nich opravdu zaslouží. Měli si pamatovat, že PSZÚ neodpouští. Přišel čas pomsty, protože některé hajzly nestačí zabít jen jednou. Hon začíná.Hordy zfetovaných bezďáků, naštvané bejvalky, převtělující se duše, brynzové halušky, znepokojivý sex, magie, Hello Kittty a vůně střelného prachu! Plzeň se otřese v základech!

Vánoce jsou to nejkouzelnější období z celého roku. Doba zázraků, radosti a dárečků. Jenže za hranicemi krbového světla se nocí plíží věci, ze kterých vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Stíny. Monstra. Ježíšek. Mají chuť na cukroví, a často také na krev... Sbírka zbrusu nových povídek, ve kterých hrají hlavní úlohu nadpřirozeno a vánoční svátky, vám naservíruje výbornou štědrovečerní večeři z české fantastiky. Čeká vás akční nářez, přemýšlivé kousky nositelů ocenění Magnesia Litera i příběhy, které pohladí duši. To nejvánočnější čtení a nejlepší dárek pod stromečkem. Tak šťastné a veselé! Do antologie přispěli: Patrik Banga, Petr Brožovský, Marie Domská, Pavel Fritz, Zuzana Hartmanová, Petr Heteša, Vilma Kadlečková, Štěpán Kopřiva, Filip Koryta, Jan Kotouč, Vilém Koubek, Lucie Lukačovičová, Michaela Merglová, Ondřej Neff, Jiří Pavlovský, Martin Paytok, Petr Stančík, Dalibor Vácha, Lukáš Vavrečka.

Nejsme normální. Nikdo normální by se nikdy nenechal nalejt k policii, ale my jsme extrém. Práce, co děláme, je špinavější než dvouhvězdičková štětka a za vrchol sociálního vyžití považujeme pozdravení se s někým, kdo si v posledních dvou hodinách nečistil zpod nehtů krev. Jsme PSZÚ – Policejní Sledovací a Zásahový Útvar (nebo taky Parta Slizkých Zkurvených Úchylů – což je vzhledem k tomu, že mezi námi jsou sériový vrah, pedofil, žhář, sadistka, nerd a další hříčky přírody, tak nějak přesnější). Vrána k vráně sedá – a my jsme hejno bílých vran. Neměli nás hledat, neměli nás najít, ale hlavně si neměli myslet, že jim tohle může projít! Je jedno, že jde o sektu převtělujících se telekinetiků, my totiž přicházíme s tou největší opthalmo-stomatologickou lekcí všech dob – oko za oko, zub za zub.