Maďarský autor Miklós Vidor sáhl ve svém románu Výzva po závažném společenském i individuálním tématu. Zabývá se v něm problémem osmnáctiletého Zoltána, kterému po dopravní nehodě musela být amputována pravá ruka po zápěstí. Zoltán, do té osudné chvíle poněkud lehkomyslný mladík, zvyklý na snadné úspěchy u děvčat, těžce snáší svoje postižení, ale nevzdává se a hledá a později i nalézá dobrý vztah ke světu i k sobě samému. Autor se nevyhýbá ani konfliktům, s nimiž se musel jeho hrdina utkávat, zachytil všechny třecí plochy, které se objevily mezi ním a světem přes nejlepší vůli okolí, jež se mu snažilo usnadnit adaptaci na změněné životní podmínky. Výzva zároveň vykresluje věrný obraz části dnešní mládeže, jejího smýšlení, postojů k životu a životního stylu.
