Václav Bahník Livres

Útěcha pro Marcii Útěcha pro matku Helvii Útěšný list Polybiovi O krátkosti života O stálosti mudrce O duševním klidu

Spis O dobrodiních napsal Seneca již ke konci svého života a zabývá se v něm společenskou morálkou, otázkami poskytování a přijímání dobrodiní, vděkem a nevděkem. Filozofické úvahy jsou zpestřeny množstvím příkladů ze života, takže se dovídáme i leccos zajímavého o způsobu života a mravech tehdejší římské společnosti.

Jediná dochovaná soudní řeč z období římského císařství. Apuleiova „Apologie“ neboli „Vlastní obhajoba proti nařčení z čarodějnictví“ je řeč, kterou Apuleius pronesl na svou obranu před soudem a která mu zachránila život. Ve své psané formě byla autorem upravena pro publikaci, nicméně stále je svou povahou apologií. Je to jediná dochovaná latinská soudní apologie z císařské doby. Apuleius využívá svých rozsáhlých znalostí i svého rétorského umění a vyvrací obžalobu bod po bodu, počínaje obviněním z čištění zubů (!) až po pitvání ryb, které prováděl prý za magickými účely. Prémie Antické knihovny 1986-1987.

Významný starověký filozof a přírodovědec vymezuje základní aspekty lidské povahy. Výklad postihuje některé důležité rysy lidského charakteru (např. licoměrnost, neotesanost, úlisnost, skrblictví, hrubost, zbabělost). Snaha přiblížit psychickou stránku člověka z hlediska dobového stupně poznání.

Autor, profesor dějin hudby na římské univerzitě, prostudoval stovky dopisů, které Mozart napsal otci, matce, sestře, ženě Konstanci, stejně jako desítkám přátel a obdivovatelů. Dopisy, plné slovních hříček, číselných symbolů, zednářských tajných sdělení, ale taky lascívních, velmi důvěrných vzkazů, umožnily Claudiovi Casinimu vytvořit dosud nevídaně autentický portrét geniálního hudebníka.

Výběr Senecových textů z knihy "Slova tesaná do mramoru" sestavila Radka Fialová.

Ailiános: Z dopisů, Alkifrón: Dopisy rybářů, Dopisy vesničanů, Dopisy příživníků, Dopisy hetér, Aristainetos: Dopisy, Filostratos: Milostné dopisy, Lúkiános: Hovory hetér, Theofylaktos: Z dopisů. Milostné dopisy hetér patří k pozdním výtvorům řecké literatury. Jsou to elegantně a pikatně líčené scény řeckého života a představují nesmírně cenný kulturně historický pramen k poznání soukromého života řeckého člověka. Známe jména bezmála sto padesáti řeckých hetér – kněžen lásky –, jejichž milostné listy nic neztratily na svém půvabu dodnes. Vždyť kromě pouličních holek bylo mezi nimi mnoho mladých žen, které absolvovaly zvláštní školy pro hetéry, osvojily si bezvadné společenské chování, dovedly zpívat, tančit, hrát na různé nástroje, ale vyznaly se i v literatuře a ve filosofii. Není divu, že hetéry byly pro své estetické i etické hodnoty nezřídka i trvale milovány. Názor tehdejší společnosti na tyto umělkyně lásky, oddávající se mužům sice za peníze, ale většinou podle vlastního zalíbení, nebyl dotčen pokřivujícím vztahem soukromého vlastníka k bytosti hmotně i duchovně podřízené. V této rozkošné knížce milostné korespondence hetér se zvlášť zřetelně zrcadlí lidské vztahy ve světě antiky, vábící současného člověka, zmítaného rozpory moderní civilizace, svou kouzelnou bezprostředností a otevřeností.

Výběr nejkrásnějších myšlenek L. A. Senecy, které jistě osloví i dnešního člověka. Přeloženo z latiny. 1. vydání.

Apuleinův román – jediný v celistvosti uchovaný z celého římského písemnictví – o proměně lehkomyslného římského mladíka Lucia v tvrdohlavého ušatce a jeho strastiplné celoroční úsilí o dosažení lidské podoby stal se bestsellerem starověku a pro svou úspěšnost byl již tehdy nazván Zlatým oslem (původní titul je Proměny). Není divu. Je tu mnoho přitažlivého i pro dnešního čtenáře: mladý, urozený hrdina prožívá četná a rozmanitá dobrodružství, trpí, strádá, ale nakonec se přece dočká šťastného konce. K hlavní linii vyprávění se cestou přidává mnoho dalších. Před čtenářem vystupují čarodějnice, nebožtíci, duchové, nevěrné ženy, ukrutní páni, záhadný drak, lupiči, únosy, vraždy, ale nechybí ani pohádka – jedna z nejkrásnějších ve světové literatuře – magie, zasvěcování do božských mystérií. Apuleinův vynikající román inspiroval starověké i novodobé básníky a umělce, Boccaccio, Morlini a jiní novověcí spisovatelé se zhlédli v některých motivech, stejně jako La Fontaine, Molière, Corneille nebo náš Vrchlický.

Biografie Kryštofa Kolumba, poprvé vydaná roku 1892, v definitivní verzi pak roku 1931.