Aleksandra Wójcik Livres

Polacy, którzy przeżyli Auschwitz. Ostatni moment, by posłuchać ocalonych. Józef Paczyński, rocznik 1920. Więzień numer 121 – z pierwszego transportu, fryzjer komendanta Rudolfa Hössa. Na pytanie, czemu nie poderżnął mu gardła, będzie musiał odpowiadać przez całe życie. Marceli Godlewski, 1921, AK-owiec, egzekutor Kedywu. Po wielu miesiącach przesłuchań trafia do obozu, skąd ucieka przy pierwszej okazji. Lidia Maksymowicz, najmłodsza. Uwięziona jako trzyletnia dziewczynka. Wystraszone dziecko ukrywające się pod pryczą przed wzrokiem doktora Mengele. Karol Tendera, więzień numer 100 430. Zakażony tyfusem w ramach eksperymentu medycznego. Nigdy nie pogodzi się z tym, że można bezkarnie mówić o „polskich obozach zagłady”. Stefan Lipniak, 1924. Czterdzieści cztery miesiące za drutami. Cała młodość. Niewiele o tym mówi, bo życie to nie tylko obóz. Mija 70 lat. Byli więźniowie Auschwitz nadal żyją i są wśród nas. Spotykamy ich na ulicy, w tramwaju, w aptece. Mijamy w pośpiechu, nie zwracając uwagi. Wciąż mają dużo do opowiedzenia. Oto ich historie.

Jeden z vězňů během práce padne vysílením. Kápo ho utluče k smrti a nařídí Stefanovi vzít jeho ostatky na záda a odnést je do tábora, přičemž má ještě zpívat. „Nosím toho vězně již několik desítek let a nemohu ho donést…“ vzpomíná na svoji noční můru Stefan Lipniak. Autoři popisují pět velmi odlišných příběhů lidí, kteří přežili peklo koncentračního tábora Osvětim. To, co tam zažili, nelze popsat slovy. A přesto se rozhodli promluvit. O tom, o prožili a jak poznamenala tato krutá zkušenost z vyhlazovacího tábora Osvětim jejich další život. JÓZEF PACZYŇSKI, holič velitele Rudolfa Hösse. Na otázku, proč mu nepodřezal hrdlo, bude muset odpovídat celý život. MARCELI GODLEWSKI, člen Domácí armády. Po mnoha měsících výslechů se dostává do tábora, odkud při první příležitosti uteče. LIDIA MAKSYMOWICZOVÁ, byla uvězněna jako tříletá dívenka. Vystrašené dítě skrývající se pod pryčnou před zraky doktora Mengeleho. KAROL TENDEDA, byl infikován tyfem v rámci lékařských experimentů. Nikdy se nesmíří s faktem, že lze beztrestně mluvit o „polských vyhlazovacích táborech“. STEFAN LIPNIAK, čtyřicet čtyři měsíců za dráty. Celé mládí. Příliš o tom nemluví, protože život není jenom tábor.