Zeno Dostál Livres

Děj novely se odehrává v roce 1968, ale vzpomínky obou protagonistů se vracejí do první poloviny 50. let. Politický vězeň Havelka a jeho bývalý bachař, ale předtím legionář a odbojář Mareček jsou již nemocní a na prahu stáří. Přes své rozdílné postavení v minulosti, rozdílné politické názory a časté hádky žijí spolu v jednom venkovském domku. Autor tím naznačuje, že viníci a oběti z doby komunistických procesů jsou spolu svázáni mnoha pouty. Autor nezastírá vinu bachaře Marečka a jeho politickou zaslepenost, ale ukazuje, že i tento člověk má vlastní "pravdu" - "kdopak má hlad a je bez práce?" Ani Havelku nevidí jako rytíře bez bázně a hany, ale jeho slabosti a neúspěchy vyvažuje schopnost pochopení a soucitu. Novela končí 21.srpnem 1968.

Lev - příběh z květnových dnů roku 1945, ale obsahuje retrospektivu od roku 1939. Je to příběh vesnického synka, který se odrodí půdě a jako nadaný houslista to dotáhne na primária lázeňských kapel. Bohužel to je ve špatné době ovlivněné válkou a z nadaného houslisty se postupně stává alkoholik a troska, která už postrádá jakoukoliv šanci. Štír - příběh několika Čechů z konce války a prvních poválečných dnů vypráví o jejich posledních dnech v už se rozkládajícím pořádku německého koncentračního tábora i celé země, o jejich anabázi přes Německo a postupující frontu až domů.

Optikou někdejších norimberských zákonů je ústřední hrdina, desetiletý Jakub, dítětem z tzv. smíšeného manželství. A ačkoliv žije s rodiči a prarodiči v malebném moravském městečku Konice, události druhé světové války nemohou osudově nedopadnout i do jeho světa. Od zákazu vystupování na dětském karnevalu, přes nucené uzavření koloniálu jeho židovských prarodičů, až po povolání do transportu, které obdrží nejdříve Jakubovi prarodiče a později i jeho maminka Charlota. Román Jakubova nezvyklého zrání zachycuje osobní katastrofu miliónů rodin v intimním portrétu, povětšinou laskavě a dětsky naivně. Tikot nástěnných hodin v „neznámém domě“ u tety, kde se Jakubovi podaří dočkat konce války, je neméně hlučnou obžalobou skutečnosti jako halasné scény z příjezdových ramp koncentračních táborů. ***** Z rozsáhlé Dostálovy tvorby jde o nejosobněji laděnou výpověď určenou zde jednoznačně autorovou biografií. Dvoudílný román vznikal na rozhraní epoch, rukopis prvního dílu je datován r. 1987, druhý díl byl dokončen v r. 1991 a přesto, nebo právě v turbulenci devadesátých let, nakonec k připravovanému vydání nedošlo. Vydáváme-li román dnes s novými ilustracemi Borise Jirků, jsme přesvědčeni, že Jakubovo vyprávění neztratil nic ze své poetičnosti i svědecké naléhavosti a směle se řadí po bok velkých jmen literatury s námětem šoa. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a Nadačního fondu obětem holocaustu.

Labuť (původní název Kozoroh) se odehrává v roce 1954, kdy vrcholí kampaň proti "kulakům". S Přemyslem Coufalem, který nechce vstoupit do JZD si Státní bezpečnost pohrává jako kočka s myší. Nic mu není platné, že bojoval proti fašismu a že má smrtelně nemocnou ženu, i přes to mu nikdo nepomůže. Toto dílo je nejostřejší autorovou obžalobou triumfujících komunistů, ale nejen jich, nýbrž každé ideologie, která v zájmu "světlých zítřků" nelidsky ponižuje a láme konkrétního člověka.

Posmrtně vydávaný román spisovatele Zeno Dostála (1934–1996) vznikl na přelomu epoch: k lektorování byl nakladatelství Československý spisovatel nabídnut před rokem 1989, k vydání připravován po sametové revoluci a spíše shodou okolností zůstal nevydán po zániku prestižního nakladatelství Československý spisovatel. Přitom jde o dodnes čtivý román, zasazený do přelomu padesátých a šedesátých let, ve kterých sleduje zrání mladého anti-hrdiny Miloně Pluháčka. Ten, ač „ze selského“ a s katolickými kořeny, se stává produktem socialistické mašinérie: převýchovy na vojně, jež si literárně nezadá s tragikomickými románovými svědectvími Josefa Škvoreckého či Karla Pecky, i povojnového tápání na socialistické brigádě – ostravské stavbě. Miloně rozhodně více než budování a ideologické nalejvárny zajímají erotická dobrodružství, minimálně do doby, než se zamiluje do dcery… paradoxně elitních kádrů… Zůstane Miloň Miloněm, nebo se vydá cestou pragmatické kolaborace? V tom je román nadčasovou generační výpovědí a stojí za vydání i po více než třiceti letech.

Historické události roku 1953 tvoří rámec příběhu vesnického mladíka, který prožívá tvrdé střetnutí s životní realitou. Jeho otec je na základě falešného obvinění odsouzen a dosud téměř idylicky žijící rodina se musí vyrovnat s reakcí okolí. Mladík odchází s nevalným kádrovým posudkem do kladenských železáren, kde utrpí úraz. V nemocnici se v rozhovorech spolupacientů poprvé setkává s vyhraněnými názory na tehdejší společenské i politické problémy. Postupně přichází i na cestu, jak vzít svůj život do vlastních rukou.

Román se odehrává ve fiktivním Švábensku nedaleko Olomouce v letech 1946 - 1948. Svůj úděl dožívá starý šlechtický rod a vznikají spory s mladou generací

Osou příběhu jsou osudy tří lidí : mlynáře,koňského handlíře a vesnického podruha.Rozrůznění vesnice po osvobození se promítá do osudů prvních dvou hrdinů,kteří se vydávají na marnou pouť.Někdejší vesnický podruh,který se správně orientuje a cítí,kudy se bude po válce ubírat svět.

Tři novely představující první část zamýšleného cyklu ve znamení zvěrokruhu o minulé i současné Hané v letech 1937 až 1944 - studie života všech společenských vrstev.