Ivan Klimeš Livres

Cílem knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945 neboli jak ji měnily a formovaly události jako německá okupace, protektorát Čechy a Morava, vypuknutí 2. světové války, proměny situace na frontách až po osvobození Československa. Stranou nezůstává ani specifická domácí „předehra“ k těmto dějům, tedy období po mnichovském diktátu a během druhé republiky. Kniha sleduje souvislost mezi tvůrčí volbou tématu a okolnostmi, za nichž probíhala. Nevěnuje se přitom jen literatuře v užším slova smyslu, tj. poezii, próze a dramatu s uměleckými ambicemi a pro dospělé, ale též literatuře faktografické a populární, jakož i literatuře pro děti a mládež. Stranou nezůstávají ani vztahy mezi literaturou a divadlem, rozhlasem či filmem nebo literární rozměr dobového městského folkloru či školní literární výchova.

Bohatě ilustrovaná publikace ke 180. výročí premiéry Tylovy a Škroupovy hry (21. prosince 1834). Zabývá se známým tématem v širším kontextu pražského dobového divadla, literatury a žurnalistiky a věnuje se též problému pražské němčiny, který měl pro další život hry zásadní význam. Připomíná slovem i obrazem dobové zdroje Tylova námětu a porovná jednotlivé úpravy textu Fidlovačky, vzniklé během sta let v divadelní praxi. Samostatně je komentován český film Svatopluka Innemanna Fidlovačka z roku 1930. Poprvé je podrobněji představen pražský estetik, divadelní kritik a univerzitní profesor Anton Müller (1792-1843), nejvýznamnější referent pražského listu Bohemia, jehož negativní kritice Fidlovačky připsala historie rozhodující podíl na jejím premiérovém neúspěchu. Samostatná kapitola nabízí přehled nastudování Fidlovačky od premiéry do současnosti na pražských i mimopražských scénách. Texty a vybrané inscenace jsou doplněny obrazovými a textovými dokumenty z fondů archivu Národního divadla v Praze, divadelního oddělení Národního muzea, fotografického archivu Divadelního ústavu, Národní galerie a dalších zdrojů. Text doplňuje jmenný rejstřík.

Dvojjazyčný sborník českých a rakouských filmových historiků obsahující analýzy čtyř českých a čtyř rakouských filmů z třicátých let a obsáhlou studii o dobové situaci a vztazích obou národních kinematografií. Vydání ve spolupráci s PVS Verleger, 70 černobílých fotografií.

První svazek celkem pětidílného kolektivního projektu, který pracuje s pojmem "totalita" v jeho širokém významu, jak s ním operují obory jako filozofie, dějiny umění či teorie literatury. Na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v interdisciplinárním dialogu nejrozmanitější projevy "totálních" forem a rámců, které provázejí éru modernity. Jako organizující kritérium celé monografické řady slouží jednotlivá tematická těžiště - po prvním svazku s tématem Národ budou následovat Válka, Revoluce, Budoucnost a Každodennost. V centru pohledu se ocitnou zejména aspekty sociokulturní, důsledně propojené s analýzami konkrétních uměleckých či uměleckohistorických vztahů. Vzhledem k metodologickému a materiálovému založení jednotlivých příspěvků prvního svazku je monografie věnovaná tematickému těžišti Národ komponována do dvou částí, nazvaných Perspektivy (příspěvky zacílené spíše k mapování obecnějších problémů a souvislostí) a Sondy (materiálově pestré případové studie či studie zabývající se konkrétním dílčím historickým problémem). (https://e-shop.ff.cuni.cz/knihy/monografie/kultura_a_totalita_narod-886)

V rámci edice Filmová mozaika vychází další soubor studií, který vytváří jednolitý tematický celek. Tentokrát se přední český filmový historik a univerzitní pedagog vydal do hájemství, v němž se pohybuje řadu let - v raných dějinách českého (československého) filmu. Kniha obsahuje texty z posledních deseti let, které se zabývají tématem raného filmu, tedy obdobím, kdy se film snažil prosadit jako svébytný a společensky uznávaný kulturní fenomén, kdy se ustavovala instituce kina a kdy se také formovala budoucí podoba tohoto média. Proto tato etapa skýtá pro čtenáře i badatele nejen řadu zajímavých informací, ale i hlubších zamyšlení o kořenech moderní kultury.

V rámci edice Filmová mozaika vychází další soubor studií, který vytváří jednolitý tematický celek. Tentokrát se přední český filmový historik a univerzitní pedagog vydal do hájemství, v němž se pohybuje řadu let - v raných dějinách českého (československého) filmu. Kniha obsahuje texty z posledních deseti let, které se zabývají tématem "raného filmu", tedy obdobím, kdy se film snažil prosadit jako svébytný a společensky uznávaný kulturní fenomén, kdy se ustavovala instituce kina a kdy se také formovala budoucí podoba tohoto média. Proto tato etapa skýtá pro čtenáře i badatele nejen řadu zajímavých informací, ale i hlubších zamyšlení o kořenech moderní kultury.

Kniha filmového historika Ivana Klimeše zkoumá formování postoje státu ke kinematografii během pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v politické, hospodářské a kulturní rovině. Časové ohraničení začíná rokem 1895, kdy byl v Paříži představen kinematograf bratrů Lumière, a končí rokem 1945, který představuje zásadní zlom v českých dějinách a kinematografii. V tomto období patřily české země do čtyř různých státních útvarů, což ovlivnilo vývoj filmu. Kniha se zaměřuje na regulaci oboru, využití média v politických zápasech, a dlouhodobý boj o akceptaci filmu jako kulturního fenoménu. Filmové médium je zde vnímáno jako „rezonanční deska“, která odráží politické, hospodářské a sociální problémy doby. Struktura textu kombinuje "panoramatické" rekonstrukce vývoje kinematografie s mikrohistorickými exkurzy do symptomatických jevů a praktik. Klimešova práce představuje sebevědomý dialog domácího badatele s moderními trendy ve světové filmové historiografii. Text je jazykově vysoce kvalitní, čtivý a důsledně zdrojovaný, doplněný tabulkami s kvantitativními údaji a přílohami klíčových historických pramenů.

Publikace je věnována sbírce fotografické techniky Národního technického muzea, zabývá se vývojem techniky fotografie a podrobně popisuje jednotlivé exponáty vystavené v nových expozicích Národního technického muzea. Expozice Interkamera má dvě části. První část tvoří Vývoj techniky fotografie a Fotografický ateliér umístěné v sále, do kterého se vchází přímo ze vstupní haly muzea. Z prvního sálu se plynule pokračuje do druhého, kde jsou další části expozice Dějiny fotografie prostoru, Dějiny techniky barevné fotografie a Dějiny techniky fotografie pohybu. Vstup do expozice Vývoj techniky fotografie a Fotografický ateliér je uveden velkou nástěnnou reprodukcí skupinové daguerrotypie šlechtické rodiny. V přízemí je prezentován vývoj fotografické techniky a interaktivní fotografické přístroje. Ve sníženém podlaží je vystavěn model dobového živnostenského fotografického ateliéru na denní světlo z přelomu 19. a 20 století.

Publikace přináší nejnovější poznatky, které autor získal během pedagogické a výzkumné práce v oboru řízení výrobních, zejména obráběcích strojů a jejich pohonů. Po zániku většiny výzkumných pracovišť a periodik, které zveřejňovaly výsledky jejich činnosti, se zhoršila informovanost v tomto oboru a naopak zvýšil se zájem technické veřejnost o tyto informace, a to především z oboru obráběcích strojů. Kniha je určena jak studentům vysokých škol, doktorandům, učitelům tohoto oboru na středních školách odborných i školách vysokých, výzkumným a vývojovým pracovníkům, pracovníkům zkušeben a širší technické veřejnosti.