Karel Veselý Ordre des livres

"Láska, touha, poblouznění, zamilovanost, chtíč, žárlivost, vášeň, zlomené srdce. Psát o tom všem písničky je otřepané a pokleslé. Jenže co když právě lovesongy – pokud si je poslechneme pozorněji – nejlépe vypovídají o našich emocích a jejich proměnách v průběhu dvacátého století? Můžou popové žebříčky odrážet přístup lidí k lásce a zamilovanosti? Karel Veselý prochází dějinami popu od generace rocknrollu z 50. let přes „revoluci lásky“ v šedesátkách, předkládá obraz milostných vztahů v rocku, disku nebo rave kultuře a mapuje krizi lásky v novém tisíciletí. Příběh popu končí u současných hudebníků definujících radikální podoby queer lásky. Každá z dvanácti kapitol se točí kolem textů písní, ale na pomoc si bere i dobové filozofické či sociologické teorie. Na stránkách knihy se tak potkávají Michel Foucault a bell hooks, Erich Fromm s Beach Boys, Frankem Oceanem nebo Britney Spears."

Metal je víra i zákon. Hlavní hrdina dystopického románu hudebního publicisty Karla Veselého (Hudba ohně, Všechny kočky jsou šedé) podle něj žije, i když svět okolo něj se má trochu jiná pravidla. Má se přizpůsobit on, anebo je v pořádku neustupovat a řídit se vlastními pravidly? Jak se dá pohlížet na svět skrze ponurou mlhu bezútěšného black metalu? A může hudba změnit svět?

Pohltila pop definitivně melancholie, úzkost a beznaděj? Proč zní dnešní populární hudba tak smutně, kde se v rocku vzalo téma depresí a dá se v současných hitech vůbec zaslechnout nějaká naděje? Bavíme se ještě? Hudební publicisté Karel Veselý a Miloš Hroch nabízejí paralelní dějiny populární hudby posledních čtyřiceti let, v níž žánry ustoupily emocím. Jednotlivé kapitoly ukazují cestu, kterou populární hudba urazila od postpunkového pocitu u Joy Division a The Cure přes rezignaci Nirvany a Radiohead v devadesátých letech až k depresivní zpěvačce Billie Eilish, sebevražedným emorapperům a environmentálnímu žalu.

Kniha Sídliště Ďáblice: Architektura pro lidi je věnována jednomu z nejhodnotnějších a nejkrásnějších sídlišť v České republice. Vznikla z popudu nadšenců, kteří v Ďáblicích či v jeho okolí žijí a oceňují jej pro jeho přetrvávající kvality. Ke spolupráci na této knize byli přizváni odborníci v oboru historie umění, architektury, památkové péče, krajinné architektury a také potomci hlavního architekta Viktora Tučka. Kniha popisuje architektonickou soutěž, postupný vývoj návrhu a náročnost dotažení koncepce do plánované podoby navzdory omezení v době vzniku. Dále se zaměřuje na urbanistickou a architektonickou hodnotu tohoto souboru, řešení zeleně a ojedinělý počet výtvarných děl v celém areálu sídliště. Závěrečná kapitola textové části zařazuje Ďáblice do kontextu české a světové architektury. Do knihy jsou také zakomponovány vzpomínky obyvatel a pamětníků výstavby a prvního zabydlování sídliště. Ty byly sesbírány formou rozhovorů a zachycují subjektivní pohled jednotlivých osob. Cílem je zaznamenat, jak bylo sídliště vnímáno očima lidí, kteří zde vyrůstali a vychovávali své děti. Poslední část tvoří medailony vybraných autorů, kteří se podíleli na urbanistické a architektonické podobě Ďáblic, a přehled většiny typů obytných a občanských staveb. Kniha o sídlišti Ďáblice je určená široké i odborné veřejnosti. Smyslem publikace je obeznámit čtenáře s tímto výjimečným obytným souborem, posílit povědomí o tomto pražském sídlišti a obrátit pozornost na kvalitní a umělecky cenné památky mimo centrum města. Díky svým odborným textům naváže na několik spřízněných projektů z poslední doby (Paneláci, Sídliště Solidarita, Sídliště Kladno-Rozdělov) a přispěje tak k probíhající diskusi o sídlištní výstavbě a s tím souvisejícím kulturním dědictvím.

Knížka ADHD je druhá autorská knížka umělecké dvojice David Böhm, Jiří Franta.Nejedná se o nějakou souvislou informaci o jejich tvorbě, nebo chronologický katalog, jde spíš o pokus, jak popsat strategie soustředění, inspirace a způsoby jejich uměleckého uvažování.Celou knížku otvírá původní text zásadního českého hudebního kritika Karla Veselého o ADHD, kterou lze chápat kromě diagnózy neurovývojové poruchy i jako strategii k přežití. Druhým textem je rozhovor s Böhmem a Frantou, který se nikdy nestal, od umělce a kurátora Pavla Ševce.Graficky upravil Jozef Ondrík a vydal Mikuláš Nevan v galerii Nevan Contepo.

Japonsko už dávno nejsou jenom samurajové, ikebana či haiku. Kulturu země vycházejícího slunce ve světě stejně dobře – ba možná i lépe – charakterizují slova jako manga, anime či J-pop. Vlna fanouškovského nadšení z kulturního importu z dalekého východu už naplno dorazila i do České republiky, teprve nyní ale přichází na domácí knižní trh původní publikace, která se detailně zabývá moderní japonskou vizuální kulturou, jejím kontextem, vývojem i žhavou současností. V knize Planeta Nippon nabízí trio zkušených autorů Anna Křivánková, Antonín Tesař a Karel Veselý vhled do úžasného světa japonského komiksu, animovaných seriálů, filmů či počítačových her. Planeta Nippon je publikace, na kterou čekali všichni fanoušci japonské popkultury – od čtenářů mangy přes diváky anime až po hráče japonských počítačových her. Jedenáct kapitol s bohatým obrázkovým doprovodem skládá mozaiku vývoje mangy pro různé čtenářské segmenty, zabývá se fanouškovskou komunitou otaku, fenoménem roztomilosti (kawaii) nebo erotikou a pornografií. Autoři dále zkoumají, jak se v popkultuře odráží vztah Japonců k přírodě, jejich láska k robotům, nacionalismus či homosexualita. Planeta Nippon je určená všem, kteří se chtějí dozvědět něco o širším kontextu a historii svého koníčku.

Románový debut hudebního publicisty Karla Veselého. Surreálná groteska Bomba Funk vypráví příběh fiktivní funkové kapely, kterou na samotném konci komunismu nechal sestavit prezident Gustáv Husák. Pod rukama oddaného svazáka Jiřího vyroste skupina Funky Leninz, jež má svými ryčnými, optimistickými písněmi znovu zažehnout ducha revoluce. Hvězdná kapela sestavená z nejvíce funky osobností československé kultury a sportu se od coververzí Jamese Browna a Parliament dostane až k monumentálnímu konceptuálnímu dvojalbu, celou dobu se ale musí potýkat s překážkami, které jí do cesty staví generální tajemník Miloš Jakeš. Podaří se Funky Leninz nastolit všeobecný funk? Mystifikační román Bomba?Funk o síle hudby překračující všechny ideologie doplnila svými ilustracemi dvojice Jiří Franta a David Böhm. Ať už ve dvojici či každý zvlášť patří Franta a Böhm mezi výrazné postavy domácí výtvarné scény poslední dekády. Jejich doménou je kresba, fascinuje je ale hlavně samotný proces tvorby. Mají za sebou řadu výstav či oceňované knihy Proč obrazy nepotřebují názvy, Průvodce neklidným územím nebo Hlava v hlavě. V roce 2012 vydali v Bigg Boss svoji retrospektivu nulla dies sine linea. Román Karla Veselého doplnili šestnácti černobílými kresbami a obálkou.

Kniha o vizuálním stylu českých subkultur. Kniha vznikla pod vedením Vladimira 518 a ve fotkách a textech představuje aktuální podobu pražských komunit od hip hopu a hardcore, přes gotiky a neohippies, až po motorkáře, fanoušky tuningu či milovníky japonské popkultury. Jejich vizuální a životní styl mapuje více než tři sta barevných snímků fotografa Tomáše Součka. Kniha KMENY je součástí městských projektů BU2R. Na knize KMENY se podílelo pětadvacet domácích autorů, kteří dají nahlédnout do historie i současnosti jednotlivých městských subkultur. Kay Buriánek z kapely Sunshine se například rozepsal o emo kultuře, rapper James Cole o hráčích počítačových her a publicistka Jana ‚Apačka' Kačurová zmapovala partičky kolem tetovacích salónů. Jejich úvodní text doplňují rozhovory s kmenovými „domorodci“. Autorem předmluvy o historii subkultur u nás je guru domácí alternativní kultury Josef Rauvolf. Příslušníky jednotlivých kmenů zachytil v jejich autentickém prostředí fotograf Tomáš Souček, který říká: „Vždycky mě přitahovali lidé, kteří dělají věci jinak a žijí si po svém, a teď jsem s nimi mohl strávit několik velmi intenzivních chvil.“

Druhý svazek nové edice zaměřené na vizuální studia a kulturu je věnován japonské popkultuře. Mladí čeští autoři (Antonín Tesař, Anna Křivánková, Jan Miškov, Jiří Flígl a Karel Veselý) v několika kapitolách mapují fenomény japonského filmu, anime, mangy, videoher a fanouškovské komunity otaku, a to v jejich specifičnosti i vzájemné provázanosti. Obrazově bohatou knihu uvádí předmluva japanisty doc. Jana Sýkory, který tyto vizuální projevy zasazuje do socioekonomického kontextu současného Japonska.